» Zdeněk Burian » Gustav Krum » Josef Ulrich » Věnceslav Černý » Milan Fibiger » Mirek Pospíšil
Na začátku spisovatelské dráhy se musela Mayova fantazie obejít zcela bez pomoci obrázků. Časopisecké příspěvky a kolportážní sešity měly zprvu jen tu nejobyčejnější podobu. Postupně byly díky vzrůstajícímu věhlasu autora příspěvky doprovázeny vhodnými, byť obvykle nikoli speciálně pro ten účel vytvořenými obrázky. Osmdesátá a zejména devadesátá léta 19. století pak přinesla naprostý průlom. Zvýšený spisovatelský úspěch, postupná knižní podoba díla a možnost vycházet při ilustrování z fotografií statečných dobyvatelů Ameriky, Afriky či Asie, dalo mnohým kreslířům příležitost zachytit osudy hrdinů toho času bez čtenářské konkurence.
Mezi první německé ilustrátory patřil Oskar Herrfurth, který ilustroval tzv. "mládežnické" romány, vycházející v časopise Der Gute Kamerad a následně i v nakladatelství Union Deutsche Verlagsgesellschaft. Pro Fehsenfelda kreslili především Peter Schnorr (1862-1912) a Willi Planck (1870-1956), mistr brilantních pérovek. Nejvýznamnějším ilustrátorem byl však Claus Bergen (1885-1964), který v letech 1907-1912 opatřil hned 23 svazků freiburgského souhrnného vydání spisů Karla Maye 286 celostránkovými a 33 textovými ilustracemi. Ještě publikace z let druhé světové války Toužimského a Moravce obsahuje podivuhodnou směs obrázků Bergena a Buriana. Právě odtud vychází mayovsky personifikovaná postava Old Shatterhanda / Kara ben Nemsího s knírkem a postavou spíše menší.
Místo zcela výjimečné mezi ilustrátory i přáteli Karla Maye má ovšem malíř Sascha Schneider (1870-1927). Sascha se stal jedním z nejbližších spisovatelových druhů v onom přetěžkém období po roce 1905. Byl skvělý kreslíř, malíř i sochař, intelektuální a jemný muž. Dlouhé roky přátelství jsou doloženy vskutku nádhernými obálkami k některým pozdním vydáním Mayových knih, dodnes uznávanými klenoty mayovské vazby. Vznikly také portréty některých zásadních mayovských postav: Abu Kital, Marah Durimeh či mrtvý Vinnetou, stoupající k nebi. O rok později vymodeloval Schneider pro oba přátele postavy Sfing, dnes střežící spisovatelův hrob. Až do roku 1907 tvořil pro nová vydání Mayových knih řadu nezaměnitelných obálek (celkem téměř třicet).
Čeští ilustrátoři zprvu kopírovali německé předlohy a za každou cenu ztotožňovali hlavního hrdinu se spisovatelem. Nejvyužívanějšími českými ilustrátory konce 19. a začátku 20. století byli Josef Ulrich a Věnceslav Černý. Tito dva pečlivě doprovodili řadu mayovek pro nakladatelství Josefa Richarda Vilímka, Vojtěcha Šeby či Toužimského a Moravce.
Nepochybně ideálním ilustrátorem pro Maye nejen v našich zemích, ale pravděpodobně i ve světovém kontextu byl Zdeněk Burian (1905-1981). Práce, kterou odvedl pro německého fantastu, je úžasná. Nejdelší Burianova zahraniční cesta vedla do Itálie, a přece je géniem ilustrací ze Sumatry, Skalistých hor, Sibiře či And. S Mayem se Burian-ilustrátor potkal poprvé v roce 1930 u nakladatele Toužimského, a to z popudu jejich společného známého Jaroslava Moravce. Teprve pětadvacetiletý talentovaný mladík byl už zkušeným tvůrcem knižních obálek i textových ilustrací.
Jen o málo starší Jan Toužimský (1898-1980), pozdější spoluvlastník nakladatelství s Jaroslavem Moravcem (1900-1974), získal tehdy práva k mayovkám od nakladatele Šeby a Burianovy obálky i další ilustrace učinily z tzv. Malé řady a ještě více z Velké řady zatím asi vůbec nejlíbeznější soubor českých mayovek. Také drážďanské/bambergské nakladatelství Karl-May-Verlag bohatě využívalo ilustrací Zdeňka Buriana. Celkem až 834 Burianových prací se od 30. let dostalo do Německa a jen část se jich - po velkých tahanicích - vrátila v 70. létech Burianovi zpět.
Další naší významnou ilustrátorskou mayovskou postavou je nepochybně Gustav Krum. Jeho prvním uměleckým setkáním s Vinnetouem byl kreslený seriál pro vojenský časopis Zápisník v polovině 60. let, podstatnou měrou pak od 70. let přispíval k ucelené řadě mayovek vydávané pražským nakladatelstvím Olympia. Jeho práce jsou možná na první pohled méně atraktivní, ale mají svůj podivuhodný charakter. Tvoří druhý vrchol české mayovské ilustrace. Zejména v orientální sérii je Krumovo dílo již zcela nezaměnitelné.
Ve více než stoleté historii českých a slovenských mayovek se ovšem objevilo ilustrátorů mnohem víc. K mayovkám se dostali například i Josef Novák či Miroslav Jágr, ilustrátoři právem proslulí, především však ve spojení s jinými druhy literatury. Zejména 90. léta 20. století pak přinesla úplnou záplavu nejrůznějších vydání. Najdeme tu všechno. Od žalostného kopírování postav hlavních hrdinů podle snímků jejich filmových představitelů, až po velmi nadějně se vyvíjející mladé autory dobrodružných ilustrací.
Použitá literatura:
(Autor článku - Zatinka, aktualizováno dne 21.8. 2008)