Aar-Ads Ael-Alw Ama-Azi Bab-Bey Bib-Bys Cad-Chr Cie-Cyp Č Dan-Dit Dja-Dur E Fab-Fox Fra-Fuss Gab-Gov Gra-Guz Haa-Halef Hali-Hav Haw-Hij Hil-Huy I J Ka-Kod Kara ben Nemsí Koe-Kys La-Lem Len-Lyd Mac-Mar Mas-Min Mir-Myr N Obe-Oyo Old Shatterhand Pac-Pha Phe-Put Q Raa-Rib Ric-Ry Saa-Sej Sel-Szi Š Tab-Tok Tol-Tze U V Vinnetou Wab-Wes Whe-Wur Y Z Ž
Uszkar, István - postava z románu Karavana otroků. Vlastním jménem Štěpán Pudl, v německém originále Stephan Pudel. Slovák pocházející z vesnice Nagy-Mihaly u Ungvaru byl "malý, statný, neštovicemi znetvořený chlapík, jehož knír se skládal z několika málo chlupů. Na sobě měl kalhoty - jinak nic, ale zato byla na jeho hřbetě řemenem připevněna ohromná puška. O pokrývku hlavy měl málo starostí, husté, tmavé vlasy mu splývaly přes čelo i šíji, připomínaje prostý účes našich vlasatých dráteníků." ([1] s.32) Díky svému zevnějšku byl nazýván Ibn el džidrí, v německém originále Ibn el Dschidri, což znamenalo Syn neštovic (Sohn der Blattern), nebo také Abú Hedášar ša´r, v německém originále Abu el Hadascht Scharin, což znamenalo Otec jedenácti vousů (Vater der elf Haare). V průběhu vyprávění značně vylepšil svůj zevnějšek: "měl modré nohavice, které mu však sahaly pouze po kolena - pak velmi starý, červený anglický vojenský kabát, na jehož rukávech se třpytily mohutné francouzské bavlněné náramky. Na hlavě mu seděl turecký turban, z něhož vlála četná dlouhá péra. Pod rozepjatým kabátcem bylo vidět, že ten muž nenosil ani vestu, ani košili. Kolem boků měl kožený opasek, za nímž trčely dvě bambitky a kindžál, a viselo z něho několik váčků naplněných různými drobnostmi. V ruce držel starou těžkou ručnici, jejíž hlaveň byla strašlivě rozšířena na způsob staré hákovnice." ([2] s.15) Jeden rok sloužil Uszkar u dělostřelectva, poté byl ve službách badatele Matthiase Wagnera, s nímž procestoval kus světa. Po Wagnerově smrti se stal súdánským obchodníkem. Zde se seznámil s Emilem Schwarzem, jemuž pomáhal skolit lva a bojovat proti bandě otrokářů okolo Abú el Móta. Kvůli své příšerné němčině a pletení si cizích slov se často se dostával do křížku s Pfotenhauerem. Také s přítelem Alím se neustále hádal o to, který z nich je učenější. Po skončení dobrodružství se odstěhoval k bratrům Schwarzovým do Německa a pracoval na rukopisu k tématu "Proč mají ptáci peří".
Příběhy: Karavana otroků