Aar-Ads Ael-Alw Ama-Azi Bab-Bey Bib-Bys Cad-Chr Cie-Cyp Č Dan-Dit Dja-Dur E Fab-Fox Fra-Fuss Gab-Gov Gra-Guz Haa-Halef Hali-Hav Haw-Hij Hil-Huy I J Ka-Kod Kara ben Nemsí Koe-Kys La-Lem Len-Lyd Mac-Mar Mas-Min Mir-Myr N Obe-Oyo Old Shatterhand Pac-Pha Phe-Put Q Raa-Rib Ric-Ry Saa-Sej Sel-Szi Š Tab-Tok Tol-Tze U V Vinnetou Wab-Wes Whe-Wur Y Z Ž
Leopold von Anhalt-Dessau - Leopold, zvaný "starý Dessavák" (der alte Dessauer) se narodil v roce 1676 v Dessau. Byl synem knížete Johanna Georga II. a Henrietty Oranžské. Od mládí byl oddán službě ve zbrani. V roce 1693 se stal plukovníkem a po smrti otce jej Leopold nahradil na jeho pozici vojenského velitele. Jeho prvním tažením byla výprava do Nizozemí roku 1695, kde se zúčastnil obléhání Namuru.
V roce 1698 se oženil přes odpor matky s dcerou lékárníka z Dessau Annou Luisou Fosovou. Jejich manželství bylo dlouhé a šťastné. Leopold zajistil pro Annu Luisu titul princezny. Leopold měl tři syny - Leopolda, Dietricha a Moritze.
Leopold přispěl ke zkvalitnění pruské armády. Zavedl například železné nabijáky. V roce 1703 povýšil na generálporučíka. Během let se zúčastnil mnoha tažení a bitev, kde ukázal svou statečnost. V roce 1710 vedl celé pruské vojsko a v roce 1712 byl povýšen na polního maršála na popud korunního prince Friedricha Viléma, který sloužil jako dobrovolník. Ve válce se Švédskem vedl Leopold armádu 40 000 mužů a porazil Karla XII.
V obdobích míru a zvláště po soudním sporu a souboji s generálem Friedrichem Vilémem von Grumbkow (1725) se oddal výcviku pruské armády. Starý Dessavák byl jedním z nejpřísnějších cvičitelů a jeho pěchota se stala jednou z nejsilnějších armád.
V roce 1740 nastoupil na trůn Friedrich II. a za pár měsíců vyrazil dobýt Slezko. Dessavák strávil pět let hlídáním hranice se Saskem. V roce 1745 zemřela Leopoldova žena. Poslední Dessavákovo tažení bylo nejskvělejším v jeho kariéře. Válku rozhodlo Leopoldovo ohromující vítězství u Kesselsdorfu na konci roku 1745. Po tomto vítězství odešel Leopold na odpočinek a zbytek života strávil v Dessau. Zemřel v roce 1747.
Lobo - postava z románu Karavana otroků. Černý otrok na Abú el Mótově zeríbě. Na tvářích měl guluf, totiž tři naběhlé jizvy na znamení, že kdysi byl uloupen a zotročen. Mluvil belandským nářečím. Oděn byl pouze zástěrou kolem beder. Společně se svým přítelem, zvaným Tolo, se odvážil ze zeríby utéci. Tolo se ukryl v koruně stromů, Lobo byl pronásledován a zahnán do řeky plné krokodýlů, ale v posledním okamžiku ho zachránila družina Josefa Schwarze. "Přes svoje mládí budil dojem duševní zralosti, dokonce se zdálo, že jeho zdravý rozum a rozhled předčil duchaplnost nacvičenou v evropských školách. Přitom byly jeho pohyby a posunky tak klidné, jako způsob, kterým se vyjadřoval." ([1] s. 179). Jako vedlejší postava se dále účastnil bojů proti otrokářům.
Příběhy: Karavana otrokůLstivý had - postava z románu Satan a Jidáš. V německém originále Listige Schlange. Mladší náčelník Yumů. Čestný muž, zamiloval se do Judity Silbersteinové a slíbil jí bohatství. Uzavřel spojenectví s Old Shatterhandem, poté se oženil s Juditou, která ho však jenom využívala. Byl zabit jedním z mnoha Juditiných ctitelů.
Příběhy: Satan a Jidáš I-III