Lexikon postav

Ibn ak Vafá - postava z románu Karavana otroků. V německém originále Ben Wafa, což znamená Syn věrnosti (Sohn der Treue), vlastním jménem Nubah. Syn krále Ňamňamů, přítel Mesúfa. "Neměl snad ani šestnáct roků a nebyl téměř vůbec oblečen. Barva jeho pokožky byla zemitě hnědá. (...) Byl vysoké, skoro hřmotné postavy a velice svalnatý. Zvláště jeho nohy byly vyvinuty daleko víc, než bývá u černochů běžné. Rysy jeho tváře připomínaly spíše areitský typ. Rty měl sice odulé, ústa však byla malá a nos nikoliv ploský, spíše rovný a u kořene zúžený. Jeho oči byly široce rozevřeny, mandlovitě seříznuty a dost daleko od sebe postavené. Dodávaly plné, okrouhlé tváři těžko vylíčitelný výraz bojové odhodlanosti a přímosti, vzbuzující důvěru. (...) Zcela zvláštně, nikoliv neladně, byly sčesány chlapcovy husté kadeře. Byly sice vlnité, ale dosti dlouhé a zapleteny byly do tenkých, vedle sebe a do sebe splývajících copů, tvořících na hlavě hustou korunku, ve které trčelo několik pestrých per. Okolo čela těsně při kadeřích byla připevněna ozdoba, která se skládala z navrtaných psích a hyeních špičáků, provlečených šňůrou a hustě vedle sebe nakladených." ([1] s. 113-114). Přes své mládí byl Syn věrnosti statečným bojovníkem a své mužstvo již mnohokrát vedl do válek. Doprovázel Emila Schwarze na cestě za zajatým Josefem Schwarzem. S přítelem Mesúfem se účastnil lovu slonů.