Friedrich Ernst Fehsenfeld (1853-1933), vyučený knihkupec u hannoverské firmy Schmorl & von Seefeld, byl nejvýznamnějším nakladatelem Karla Maye. Svůj vlastní nakladatelský podnik založil 1. dubna 1890 ve Freiburgu im Breisgau. Kromě románů Karla Maye vydával v edici "Die Welt der Fahrten und Abenteuer" (Svět cest a dobrodružství) také dílo Rudyarda Kiplinga, Jacka Londona, Roberta L. Stevensona a jiných známých spisovatelů.
Počátkem roku 1891 se Fehsenfeld ohlížel po autorech pro své nově založené nakladatelství a narazil při tom na román Karla Maye Ve stínu pádišáha: "Začal jsem číst a nemohl jsem od toho odejít. Rodina, obchod, jídlo i pití, na všechno jsem zapomněl! [...] Vyjmout tyto příběhy z jejich rozdělení po časopisech, pojmout je do knih a dát je tak německé mládeži a celému národu, to byla myšlenka, která mne už nepustila." [1]
Dne 17. listopadu roku 1891 došlo k osudovému setkání a následnému podpisu smlouvy. Fehsenfeld se zavázal vydat knižně cestovní romány Karla Maye, které vycházely v Deutscher Hausschatz i jiných časopisech a vyřídit obchodní náležitosti, zatímco May měl dodat příběhy ve formě vhodné pro knižní vydání. Mayovi měl být předem vyplacen honorář 500 marek za svazek a za každých 5.000 prodaných výtisků měl obdržet dalších 2.000 marek. Úspěch byl mimořádný - jen do roku 1899 se prodalo okolo sedmi set tisíc výtisků. Po smrti Karla Maye se Fehsenfeld stal společníkem nově založeného nakladatelství Stiftungs-Verlag Fehsenfeld & Co. (1.1. 1915 byla firma přejmenována na Karl-May-Verlag Fehsenfeld & Co.). V roce 1921 z podniku vystoupil, ocitl se téměř bez prostředků, ale vlastní podnik vedl i nadále až do své smrti v roce 1933.
Edice "Carl May's gesammelte Reiseromane" (Sebrané cestovní romány Carla Maye), později přejmenovaná na "Karl May's gesammelte Reiseerzählungen" (Sebrané příběhy z cest Karla Maye), zahrnuje celkem 33 neilustrovaných svazků vydaných v letech 1892-1910. Knihy z této edice obsahují originální, tedy Karlem Mayem autorizované texty, proto mají sběratelsky vysokou hodnotu. Některá vyprávění jako velký orientální cyklus Ve stínu pádišáha (s výjimkou dodatku o Ríhově smrti v šestém svazku) a řada povídek obsažených ve sbornících Oranže a datle, Na Tichém oceánu a Na cizích stezkách byly v téměř nezměněném znění převzaty z Deutscher Hausschatz a jiných časopisů, další texty May přepracoval a začlenil do druhého a třetího dílu románu Vinnetou či druhého svazku Old Suheranda. Speciálně pro Fehsenfeldovo knižní vydání sepsal May např. romány Vánoce! či Na věčnosti, dále první díl Vinnetoua a Old Surehanda nebo větší část třetího dílu románu V zemi Mahdího. Soupis mayovek vydaných v této edici najdete v tabulce pod textem.
Knihy vycházely v různé úpravě - nejslavnější jsou zelené celoplátěné svazky s barevnou ilustrací nalepenou na deskách a se zlatočerným nápisem na hřbetě, avšak známe také knihy vázané do safiánové kůže či teletiny. Od roku 1904 se na deskách začaly objevovat nádherné symbolistické obrázky Saschi Schneidera, výtečného malíře, sochaře a přítele Karla Maye. Změnila se i barva knižních desek - některé svazky vyšly v šedé, jiné v modré, světle zelené či červené barvě. Zde je malá ukázka vazeb románů Karla Maye:
Rok | Ukázka | Popis knihy |
---|---|---|
1892 | ![]() ![]() | Giölgeda PadiśhanünRománový cyklus Ve stínu pádišáha vyšel jako Sv. 1-6:
|
1893 | ![]() | Winnetou, der Rote GentlemanTřídílný románový cyklus vyšel jako Sv. 7-9. Od roku 1904 nesou knihy zjednodušený název Winnetou. |
1893 | ![]() | Orangen und DattelnKniha s názvem Oranže a datle vyšla jako Sv. 10. |
1894 | ![]() | Am Stillen OzeanKniha s názvem Na Tichém oceánu vyšla jako Sv. 11. |
1894 | ![]() | Am Rio de la PlataKniha s názvem Na Río de la Plata vyšla Sv. 12. |
1894 | ![]() | In den CordillerenKniha s názvem V Kordillerách vyšla Sv. 13. |
1894 až 1896 | ![]() | Old SurehandRománový cyklus vyšel v jako Sv. 14-15 (první dva díly). Třetí díl vyšel roku 1896 jako Sv. 19. |
1896 | ![]() | Im Lande des MahdiTřídílný románový cyklus V zemi Máhdího vyšel jako Sv. 16-18. |
1896 až 1897 | ![]() | Satan und IschariotTřídílný románový cyklus Satan a Jidáš vyšel jako Sv. 20-22. |
1897 | ![]() | Auf fremden PfadenKniha Na cizích stezkách vyšla jako Sv. 23. |
1897 | ![]() | Weihnacht!Román Vánoce! vyšel jako Sv. 24. |
1899 | ![]() | Am JenseitsRomán Na věčnosti vyšel jako Sv. 25. |
1898 až 1903 | ![]() | Im Reiche des Silbernen LöwenRománový cyklus V říši stříbrného lva vyšel jako Sv. 26-29. |
1904 | ![]() | Und Friede auf Erden!Kniha A mír na Zemi! vyšla jako Sv. 30. |
1909 | ![]() | Ardistan und DschinnistanRomán Ardistan a Džinistan vyšel jako Sv. 31-32. |
1910 | ![]() | Winnetou IV.Román Winnetou IV. vyšel jako Sv. 33. |
Druhá Fehsenfeldova edice "Karl Mays Illustrierte Reiseerzählungen" (Ilustrované příběhy z cest Karla Maye) zahrnuje celkem 30 ilustrovaných svazků vydaných v letech 1907-1912, tedy v době největších útoků proti Mayovi. Spisovatel byl tvrdě kritizován, což se samozřejmě projevilo i na nižším odbytu jeho knih. Pravděpodobně z tohoto důvodu se Fehsenfeld dohodl s Mayem na vydání této atraktivní ilustrované edice. Knihy vycházely v modrém plátně a na deskách nesly malý barevný obrázek čtvercového formátu. Motivy byly různé, pouze třídílný román Vinnetou byl opatřen stejným motivem mladého Indiána. Každý svazek zdobily černobílé celostránkové ilustrace a barevný frontispic známých umělců Clause Bergena, Petera Schnorra, Willyho Moralta a Willyho Plancka. S výjimkou románů Ardistan a Džinistan a Vinnetou IV. zde vyšly stejné romány jako v předchozí edici, číslování svazků se však mírně lišilo.
Jako samostatný svazek mimo výše zmíněné edice vyšel sborník básní Himmelsgedanken (Nebeské myšlenky, 1900), drama Babel und Bibel (Babylon a bible, 1906), Erzgebirgische Dorfgeschichten (Krušnohorské vesnické příběhy, 1907) a Mayova autobiografie Mein Leben und Streben (Můj život a snažení, 1910). Prodej této knihy byl počátkem roku 1911 zakázán, proto jsou exempláře z roku 1910 velmi vzácné. Mimo to vyšel ještě obranný spis Karl May als Erzieher. Die Wahrheit über Karl May oder Die Gegner Karl Mays in ihrem eigenen Lichte von einem dankbaren May-Leser (Karel May jako vychovatel. Pravda o Karlu Mayovi aneb Odpůrci Karla Maye ve svém vlastním světle - od vděčného Mayova čtenáře, 1902).
Poznámky:
[1] Cit. podle H. Wohlgschaft, Große Karl-May-Biographie [online], S. 236.
Použitá literatura:(Autor článku - Zatinka, vytvořeno dne 16. 7. 2008)