Ve stínu pádišáha
Ve stínu pádišáha (Giölgeda padishanün) je základní Mayův příběh z Orientu. Uvádí na scénu Karu ben Nemsího, hadžiho Halefa, Hanneh, Maru Durimeh aj. postavy a též koně jménem Ríh. Na události a osoby z tohoto cyklu May odkazuje v dalších románech, novelách a povídkách.
Cyklus nejprve vycházel rozdělený do sedmi částí v týdeníku Deutsche Hausschatz in Wort und Bild, a to s přestávkami od 16. sešitu 7. ročníku (leden 1881) až do 17. sešitu 14. ročníku (září 1888)1. V roce 1892 cyklus posloužil jako zahajovací svazky sebranných cestopisů u nakladatele Fehsenfelda. Pro toto vydání May dopsal Dodatek (Anhang) k poslednímu svazku, reorganizoval román do šesti svazků a zkontroloval text po stránce gramatiky a stylistiky.
- Pouští (Durch Wüste und Harem)
- cca. 2/3 Giölgeda padishanün - leden 1881 - září 1881. V časopise s následujícími podtituly:
- kapitoly 1-2: Abu el Nassr,
- 3-4: Die Tschikarma,
- 5-7: Abu Seif,
- 8-10: Eine Wüstenschlacht (Bitva v poušti),
- 11-12: Der Merd-es-Scheitan (první část).
- Divokým Kurdistánem (Durchs wilde Kurdistan)
- Kapitoly 1-4: zbytek Giölgeda padishanün - 1881.
- 1: Der Merd-es-Scheitan (dokončení)
- 2-4: Der Ruh-i-kulyan.
- 5-7: Reise-Abenteuer in Kurdistan - 1881-1882
- Z Bagdádu do Cařihradu (Von Bagdad nach Stambul)
- 1-5: Die Todes-Karavane - březen 1882 - listopad 1882
- 6: In Damaskus und Baalbeck - prosinec 1882 - leden 1883
- 7: Stambul - únor a březen 1883
- 8: cca. 1/4 Der letzte Ritt - listopad a prosinec 1884
- V balkánských roklinách (In den Schluchten des Balkan)
- 1-6: Der letzte Ritt - září 1885 - září 1886 (tj. od 49. sešitu 11. ročníku)
- 7-8: Durch das Land der Skipetaren - od ledna 1888 - 4.-6. sešit
- Zemí Škipetarů (Durch das Land der Skipetaren)
- Durch das Land der Skipetaren - od druhé půlky 6. sešitu, vše 1888
- Žut (Der Schut)
- Durch das Land der Skipetaren - do září 1888
- Anhang (1892)
Pozn: použity jsou názvy svazků dle vydání od Olympie, neboť jsou nejsnáze sehnatelné po antikvariátech.
Poznámky:
[1] Orientzyklus – Karl-May-Wiki
Použitá literatura:
Ondřej Majerčík - zveřejněno 7. 10. 2017, aktualizováno 30. 5. 2020