Mayovky na Internetu

Pouští a harémem (Ve stínu pádišáha I)

Durch Wüste und Harem (Giölgeda Padishanün), později Durch die Wüste (1881)

Pouští je prvním románem z cyklu Ve stínu pádišáha. Popisuje události, na které May odkazuje v dalších příbězích z Orientu: seznámení s Halefem, jízdu přes Šot el Džeríd, seznámení s Hanneh, návštěvu Mekky, seznámení s Haddády a sirem Davidem Lindsayem, vítězství v Údolí stupňů, pobyt u mosulského paši vč. „vaření“ vína a návštěvu u uctívačů ďábla. Román je plný typických Mayových postupů - akce, humor, u jezídů pak popis náboženské slavnosti připomíná podobné pasáže pozdějších románů. Hlavní hrdina Kara ben Nemsí zmiňuje, že se v 18 letech vydal z Německa do Ameriky, zmiňuje, že má medvědobijku a henryovku, a byl v Austrálii a na Cejlonu se sirem Johnem Raffleyem.

Jako první v řadě vydání od Fehsenfelda byla tato kniha u nás několikrát použita pro zahájení vydávání mayovek. V roce 1898 se J. R. Vilímek pokoušel získat od Maye svolení k vydávání jeho románů, ačkoliv podle tehdejších zákonů vůbec nemusel. May ihned nekývl a Vilímek tedy vydal v překladu Stanislava Vraného sešitově část románu Pouští se značně upraveným textem. Mayovi se to doneslo a stěžoval si. Nakonec uzavřeli dohodu, jejíž podmínkou byl mimo jiné nový překlad Pouští, takže lze považovat tehdejší Vilímkův překlad dle Freiburgského vydání za nejvěrnější předloze, přesně jak May požadoval1. Během těchto dohadů s Mayem se o neautorizovaný překlad pokusilo brněnské benediktýnské nakladatelství. Autorem byl mayovský nadšenec Oskar Flögl, ale pod tíhou konkurence v podobě Vilímka se jim podařilo vydat jen první dva svazky cyklu2.

V roce 1929 se pak Toužimský a Moravec rozhodli založit nakladatelství, aby mohli oživit mayovky, k čemuž se už Vilímek neměl, a zahájili opět románem Pouští. Podobně zahájilo svou řadu mayovek i nakladatelství Olympia.

Příběh pokračuje v románu Divokým Kurdistánem.

Rok
Vazba
Poznámky
1898
Vnitřek vydání od Benediktýnského nakladatelství z roku 1898.

Benediktýnské nakl. - Pouští. Překlad: Oskar Flögl. Obsahuje navíc část svazku Divokým Kurdistánem (srv. s originálním textem). Velice podobné Vilímkovi, některé části nechybí (zejm. různé popěvky), někde naopak věta dvě chybí. Jinak skloňuje jména a názvy lokací v arabštině. V textu zmíněn sir John Raffley (str. 322). Při sbratření se šejky Muhammadem Amínem a Malekem pijí krev jako ve Winnetouovi (str. 430).

1898
Vazba neilustrovaného vydání u J. R. Vilímka z roku 1908. | Il. Josef Ulrich

Josef Richard Vilímek - Pouští. Cyklus Po stopě zlého činu. Překlad: Stanislav Vraný. Ilustrace: Josef Ulrich. Druhé vydání 1904-1905, neilustrované vydání 1908. V textu sir John Raffley (3. vyd., str. 209), pití krve (279). Překlad je až na pár vynechávek věrný.

1930
Obálka vydání u nakladatelství Toužimský a Moravec. | Il. Zdeněnk Burian

Toužimský a Moravec (Malá řada) - Pouští. Cyklus Ve stínu padišaha. Překlad: Stanislav Vraný. Ilustrace: Josef Ulrich, Věnceslav Černý. Svazek 1. Pouští a 2. U ctitelů ďábla (kap. 1, 2). Oproti Vilímkovi, ze kterého vychází, tu a tam něco vynecháno, zejm. zestručněné dialogy. Názvy kapitol má jinak. Na většině míst Německo, Nemsi -> Evropa, Frank atp. Křesťanské motivy zachovány. V textu sir John Raffley (I/289) a pití krve (I/380).

1970
Vazba vydání u nakladatelství Olympia. | Il. Gustav Krum

Olympia - Pouští. Cyklus Ve stínu pádišáha. Překlad: František Dušek (pseud. Vlasty Dvořáčkové). Ilustrace: Gustav Krum. Vychází z bamberského vydání z roku 1951. Druhé vydání 1993 (brož.). Textově se až na některé vynechávky téměř shoduje s benediktýny. Největší rozdíl je při seznámení s Davidem Lindsayem - v originále sir David zmiňuje sira Johna Raffleye, u Olympie je uveden sir Emery Bothwell (str. 182). Místo sbratření krví si předávají jakési listiny (str. 242). Cizí slova jsou místy vynechána nebo nahrazena českými ekvivalenty.

1992
Pouští. 1. díl. Hanácké nakladatelství. | Il. Jan Hora.

Hanácké nakladatelství - Cyklus Ve stínu pádišáha. Ilustrace: Jan Hora. Zřejmě kopie Olympie.

2010-2011
Obálka vydání u nakladatelství Návrat. | Il. Josef Pospíchal.

Návrat (Souborné vydání románů Karla Maye) - Pouští a harémem. Překlad: Stanislav Vraný. Adaptace: Milan Valoušek. Ilustrace: Josef Pospíchal. 116. a 117. svazek v rámci souborného vydání. Co se týče jmen je to blízké benediktýnům, ale jména jsou modernizována, zdá se, že inspirace Olympií. Raffley (II/10) a sbratření krví (II/85).

Děj (varování: text vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla)

Abú `n-Nasr

Karl najal v Alžíru fanatického muslima malého vzrůstu Halefa Omara, který se vydává za hádžího, aby se jím nechal vést severní Saharou do Egypta. Halef si umanul, že Karla převrátí k islámu. Objeví stopu a na jejím konci zavražděného. Na jeho prstenu jsou iniciály E.P. a datum 15. července 1830 a o kus dál papír s popisem Arména, vraha jistého kupce. Tohoto Arména jménem Hámid el Amáza později naleznou, jak se probírá lupem, o který jej Karl obere a propustí jej. Věci patří Francouzovi Paulovi Galingréovi.

Karl s Halefem pokračují k šotu el Džeríd. Ve městě Kris má Halef známého, průvodce Sádika. Dozvídáme se, že jméno Kara ben Nemsí vymyslel Halef3. Sádik vede Karla s Halefem přes šot. V půli cesty narazí na Arména, který zastřelí Sádika a uprchne. Karl a Halef čekají na Umara, Sádikova syna, který se tudy má vracet. Po jeho příchodu vyrážejí po vrahově stopě. Sice jej dostihnou, ale osvobodí se a zmizí, Umar za ním vyráží.

Čikarma

Přes Tripolis a oázu Kufra dorazí Karl a Halef do Káhiry. Karl koupí lékárničku a Halef se přičiní o rozšíření pověsti lékaře. Vycestují podél Nilu. Jsou pozváni k Ibrahímu Ma'múrovi, jehož žena stoná. Dívka se představí jako Zenica. Cestou od Ibrahíma se setkávají s lodivodem Hasanem, kterého znají z Kufry. Přivezl obchodníka Ísu ben Maflaj, který pátrá právě po Zenice, kterou Ibrahím nekale koupil. Karl se rozhodne pomoci. Pří záchrané akci málem utone v průplavu do Ibrahímovy studny.

Abú Sajf

Karl je čerstvým vlastníkem pádišáhem podepsané průvodní listiny. Při plavbě po Rudém moři jsou Karl a Halef zajati Abú Sajfem („Otec šavle“). Přistanou u Džiddy, Abú Sajf se vydá do Mekky. Halefův důvtip pomůže oběma ke svobodě. Seznamují se s Martinem Albanim z Terstu. Halef chce navštívit Mekku. Na vyjížďce poznávají beduínku Amšu, dceru Maleka, šejka kmene Atejbů. Jsou pohoštěni v osadě kmene a Halef je požádán, aby se oženil s její dcerou Hanneh, doprovodil ji do Mekky, a pak se s ní rozvedl.

Halefovi dívka učaruje, takže souhlasí. Vyrazí s ní do Mekky. Karl se při čekání nudí a jsa povzbuzen Amšou vyrazí též do Mekky. Je odhalen Abú Sajfem a v následné honičce, kde ho zachrání rychlost velblouda, si na Abú Sajfa počká, aby jej zneškodnil, neboť jen on má dostatečně rychlé zvíře, aby Karlovi stačil. Dorazí i Halef, ukryjí se v jeskyni, kam je zavede Amša. V noci dorazí Atejbové a Abú Sajf je při pokusu o útěk zabit Halefem. Halef je přijat do kmene, smí si Hanneh ponechat a též si smí konečně pravdivě říkat hádží.

Bitva v poušti

Karl se od Atejbů oddělil. V Maskatu se seznamuje se sirem Davidem Lindsayem, se kterým se plaví do Bagdádu. Dostanou se do tábora Haddádů. Šejk Muhammad Amín se nejprve netváří moc přívětivě, ale poté, co se Karl zmíní o Atejbech, jsou přijati jako přátelé. Haddádové jsou v ohrožení od okolních kmenů. Karl nabídne pomoc jako vyzvědač, za což má dostat koně Ríha. S přáteli Haddádů domluví výpomoc. Během příprav na boj přijedou Atejbové. Karl, Malek a Muhammad Amín uzavřou bratrství.

Následuje slavná bitva v Údolí stupňů, na kterou se bude ještě dlouho vzpomínat. Haddádové a jejich spojenci zde pokoří trojici nepřátelských kmenů a smluví s nimi válečnou kořist a pravidelné roční poplatky. Jeden ze zajatých je Řek Alexandr Koletis, který při zajmutí zkusí sníst papír s nějakým šifrovaným textem, Karlovi se podaří zachránit jen část. V osadě jednoho z poražených kmenů Karl osvobodí trojici jezídů a dozví se od nich, že syn šejka Haddádů je uvězněn v pevnosti Amádíja.

Uctívači ďábla

Halef, Muhammad Amín a Karl vyrážejí do Amádíje. Pašovi v Mosulu uvaří Karl šumivé víno a získá za to průvodní listy. Dozví se o plánovaném přepadu jezídské slavnosti. U jezídů v Bardí jsou dobře přijati Alím Bejem, neboť o Karlovi ví od trojice zachráněných. Seznamují se s duchovním jezídů pírem Kamekem, který napsal knihu o jezídech, z níž se Karl začne učit kurdštinu. Svazek končí popisem prvního dne slavnosti a vyjednáním spolupráce s kmenem Husejna Agy.

Poznámky:

[1] Pražský případ doktora Maye, s. 42 a dále.
[2] Pražský případ doktora Maye, s. 58.
[3] Pouští, Olympia, s. 26.

Použitá literatura:

  • Lexikon dobrodružné literatury, sv. 3 - Karel May. Praha, 2010. 168 s. Antikvariát u Léona Cliftona.
  • MORAVEC, Jaroslav. Pražský případ doktora Maye. 1. vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2006. ISBN 80-7264-080-1.
  • FARIN, Klaus. Karel May - první německá pop-hvězda. Praha : Arcadia, 1994. ISBN 80-85812-09-6.
  • WOLLSCHLÄGER, Hans. Karl May. Dresden: VEB Verlag der Kunst, 1990. ISBN 3-364-00168-5.
  • MAY, Karel. Pouští. Vyd. 1. Praha: Olympia, 1970.
  • Ve stínu padišáha - Wikipedie, otevřená encyklopedie. [online]. [cit. 16. prosince 2006]. Dostupný z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ve_stínu_padišáha
  • Slovník české literatury. [online]. [cit. 7. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1002

Ondřej Majerčík - aktualizováno 30. 3. 2020