Mayovky na Internetu

Odkaz Inky

Das Vermächtnis des Inka (1891-1892)

Román pro mládež o posledním Inkovi May napsal na začátku roku 1891 pro časopis Der Gute Kamerad, později příběh vydal knižně u nakladatelství Union (1895) s drobnými úpravami včetně změny počtu kapitol z pěti na dvacet. Po spisovatelově smrti román začal vycházet s podtitulem Erzählung aus Südamerika (Příběh z Jižní Ameriky) jako 39. svazek sebraných spisů (od r. 1914). Tato verze má 18 kapitol. V bambergském vydání poučík Verano padne zasažen zbloudilou střelou prchajícího Abipona1.

Příběh se odehrává v Jižní Americe. May chtěl zřejmě zužitkovat znalosti nabyté při psaní románu El Sendador (Na Río de la Plata, V Kordillerách). Dokonce jsou patrny jisté podoby - záměna jednoho z hlavních hrdinů za místního důstojníka a z toho plynoucí komplikace, ztracený poklad Inků. V úvodu románu se May opovržlivě vyjadřuje o toreadorech, nelíbí se mu corrida, neboť je to zabíjení pro zábavu, nikoliv pro obživu. V závěru slovy Inkova otce pobízí k poctivé práci - "...jen práce tvoří muže, zlato pobízí k zahálce, která hanobí člověka..." Román je prošpikován typickým Mayovým humorem, ať již jde o podivína dona Parmesana, který nabízí rozličné amputace a jiné zákroky, nebo o kousky doktora Morgensterna.

Rok
Vazba
Poznámky
1908
Vazba vydání u nakladatele Aloise Hynka. | Il. Věnceslav Černý.

Alois Hynek - Odkaz posledního Inky. Překlad: J. L. Turnovský. Ilustrace: Věnceslav Černý.

1932
Obal vydání z roku 1942 u nakladatelství Toužimský a Moravec. | Il. Zdeněk Burian

Toužimský a Moravec (Velká řada) - Odkaz posledního Inky. Překlad: Prokop Braniš. Ilustrace: Zdeněk Burian. Další vydání 1940, 1942. Vypadá na stejný překlad, jako je ve verzi 1993. Zamlčuje němectví postav a obsahuje řadu drobných změn. 20 kapitol jako Union, ale Veranův konec jinak - aktualizace podle posmrtné verze?.

1971
Vazba vydání u nakladatelství Albatros. | Il. Zdeněk Burian.

Albatros (Bílá řada) - Poklad Inků. Překlad: Jiří Miksa. Ilustrace: Zdeněk Burian. Hned od prvních odstavců patrně kreativní překlad. Hodně odlišností. Spousta vynechávek, zejména vtip s pijavicemi. Podle různých známek to vypadá, že překladatel vzal TaM a upravil - zamlčuje němectví, podobné obraty, podobné názvy kapitol (např. Podivný plukovník, V Andách - Union má jiné názvy), stejný konec Verana.

1991
Obálka prvního dílu vydání z roku 1991 u nakladatelství Magnet-press. | Il. Zdeněk Burian.

Magnet-press - Poklad Inků. Ilustrace: Zdeněk Burian. Tři sešity. Reprodukce Burianových kvašů v malém formátu. Nejspíše stejný text jako Albatros.

1993
Obal vydání z roku 1993 u nakladatelství Toužimský a Moravec. | Il. Zdeněk Burian

Toužimský a Moravec - Odkaz posledního Inky. Adaptace: Mikuláš Moravec. Ilustrace: Zdeněk Burian. Zřejmě vychází z prvorepublikového TaM a přidává další změny. Navíc obsahuje chyby, které ve staré verzi nejsou.

Děj (varování: text vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla)

V Buenos Aires se schyluje k býčím zápasům. Němec Karl Hammer popudí jednoho z účastníků espadu Antonia Perilla, když pochybuje o jeho schopnosti porazit kordem bizona. Perillo se dá do řeči s doktorem Morgensternem, o kterém si myslí, že ho odněkud zná. Následnému pokusu o vraždu zabrání sklepník Fritz Kiesewetter. Během corridy dojde k masakru, který musí vyřešit Otec jaguár, jak je přezdíváno Karlu Hammerovi. Zabije bizona, se kterým si toreadoři nebyli schopni poradit. Dozvídáme se, že se Karl již proháněl po prériích Severní Ameriky, kde si vysloužil jméno Lightninghand. V Argentině pátrá po vrahovi svého bratra.

Fritz se spolčuje s doktorem a vyrážejí hledat prehistorická zvířata. V Santa Fé si doktora místní vojáci spletou se svým plukovníkem a doktor s Fritzem si nadělají nepřátele. Seznamují se s bláznivým felčarem, který řeže všecko všecičko a říká si don Parmesan Rui el Iberio de Sargunna y Castelguardiante. Tvrdí, že patří k Jaguárovi a chce doktora vést. Při další cestě začne doktor kopat v domnění, že našel pozůstatky prehistorického tvora, místo toho však nalezl skrýš povstalců, kteří je vzápětí zajmou. Perillo k nim patří, plánují zneužít indiány k povstání. Parmesan je prohlášen za neškodného a propuštěn. Seznámí se s indiány Ancianem a Haukaroporou. Haukaropora je poslední Inka. Dorazí k Jaguárovi a zachrání s jeho pomocí Morgensterna.

Společně naleznou další skladiště povstalců. Spojí se jiným indiánským kmenem a připraví se na boj s povstalci, mezi nimiž se mimo jiné nachází gambusino Pajaro, ve kterém Jaguár poznává vraha svého bratra. Fritzovou chybou Pajaro a Perillo uprchnou. Perillo má spadeno na poklad Inků, dozvěděl se o něm od otce Haukaropory, kterého zabil. Poklad sice naleznou, ale otec Hauky připravil past, která zničí zlato a poraní oba padouchy. Gambusino se pokusí zabít otce Jaguára, ale mine a pak zastřelí sám sebe. Perillo skoná na následky zranění.

Poznámky:

[1] Der KMG-Reprint, s. 3-4.

Použitá literatura:

(Ondřej Majerčík - vytvořeno 3. 5. 2008, aktualizováno 2. 5. 2021)