Mayovky na Internetu

Karavana otroků

Die Sklavenkarawane (1889-1890)

Román Karavana otroků ze série románů určených pro mládež vyšel ve 4. ročníku časopisu Der Gute Kamerad (říjen 1889 až září 1890). V roce 1893 vyšel v knižní podobě u nakladatelství Union s drobnými úpravami vč. přerozdělení ze čtyř kapitol na 20. Od roku 1915 vychází jako 41. svazek sebraných spisů u Karl-May-Verlag1.

May v tomto čtivém románu rozjíždí boj nesourodé, ba až "multikulturní" skupiny hrdinů s otrokáři. Místo střetu křesťanů a muslimů nebo střetu bělochů a černochů zde proti sobě stojí dvě strany s rozdílným názorem na práva černochů. Na jedné straně jsou Arabové Abú el Mót a Abd el Mót se svými muži, mezi nimiž lze nalézt i kolaborující černochy. Na druhé straně je pak družina složená z černochů, bělochů, muslimů a křesťanů, kteří táhnou za jeden provaz a porazí lovce otroků.

May tak na nejvyšší místo staví člověka bez ohledu na jeho původ, ačkoliv je stále z příběhu cítit jakási nadřazenost Evropanů (Němců a jednoho Maďara) nad domorodci. May říká, že "všichni lidé, ať mají bílou nebo černou kůži, jsou boží děti."2

Vznikl též film Karavana otroků, který využil motivy z tohoto románu.

Rok
Vazba
Poznámky
1905
Vazba vydání u nakladatele Aloise Hynka. | Il. Věnceslav Černý.

Alois Hynek - Překlad: J. L. Turnovský. Ilustrace: Věnceslav Černý. Asi výchozí překlad pro TaM a Návrat.

1934
Vazba vydání u nakladatelství Toužimský a Moravec.

Toužimský a Moravec (Velká řada) - Překlad: E. Kraus. Ilustrace: Zdeněk Burian, Věnceslav Černý. Asi úprava překladu od Hynka, nejspíše výchozí překlad pro GABI

1972
Vazba vydání u nakladatelství Albatros. | Il. Zdeněk Burian.

Albatros (Bílá řada) - Překlad: Jarmila Rosíková a Milan Rejl. Ilustrace: Zdeněk Burian. Druhé vydání 1993. Určitě nový překlad. Nedělá si srandu z Němců, ale má jiné zlepšováky (mohou pocházet z německé verze - tiráž neuvádí německé vydání). Místo národností (Slovák, Němec) používá jména. Křesťanské záležitosti v podstatě pryč. Z počátku vypadá dobře, ale později stále více a více vynechávek, v součtu chybí mnoho stran textu. Naopak často navíc nějaká hláška v replikách Štěpána.

1993
Vazba vydání u nakladatelství GABI. | Il. Adam Glajc.

GABI - Ilustrace: Jan Hora, Adam Glajc. Buď Hynek, nebo spíše TaM (dle Štěpána Kutyi). Zjevně stejný původní překlad (Turnovský) s drobnými odlišnostmi od Návratu (jména, občas něco vynecháno). Často je Štěpán místo István, Slovák, Maďar.

1996
Obálka vydání u nakladatelství Návrat. | Il. Jiří Grbavčic.

Návrat (Souborné vydání románů Karla Maye) - Překlad: J. L. Turnovský a Vladimír Šunda. Ilustrace: Jiří Grbavčic. Pravděpodobně převzat Hynek. Návrat má Plotenhauera, v originálu je Pfotenhauer, a Schwarz -> Schwartz. Jinak je překlad až na drobné rozdíly vesměs věrný, akorát si pravidelně utahuje z Němců, tj. nezamlčuje němectví, akorát se vyhýbá slovu Němec. May střídá Maďar a Slovák, překlad se drží spíše Slováka, z jeho němčiny si také utahuje. Arabské výrazy občas jinak.

Děj (varování: text vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla)

Malá karavana putuje po poušti, jedním z jezdců je Němec Emil Schwarz, kterému ostatní, Arabové z kmene Homrů, kvůli jeho brýlím přezdívají "Otec čtyř očí". Chtějí Emila okrást a za tím účelem jsou spolčeni s Abú el Mótem. Emil si všimne, že za nimi někdo jede a uvažuje o gum (loupežná karavana) nebo ghazvě (otrokářská karavana), cítí nekalost a varuje Homry. Setkají se s malou skupinou obchodníků, jeden z džalábů je Maďar István Uzskar, další je jeho kamarád s dlouhým jménem, na kterém je pravdivé jen jméno Alí.

Při nocování u studny se vypořádají Emil, István a Alí se lvy. Při průzkumu okolí Emil narazí na gum. dojde k bitce, Abú el Mót uniká, ostatní jsou dovlečeni do Fašody k Otci pěti set, tamnímu mudírovi. Ve Fašodě se Emil setkává s poslem svého bratra. Od posla se dozvídá detaily o zeríbě (otrokářská osada) Abú el Móta, která se jmenuje Omm et Tamásíh. Na další cestu dostává Emil oddíl vojáků.

Na Gazelí řece je u zeríby zakotvena bárka. Dva černoši Lobo a Tolo chtějí mstu a varovat soukmenovce, kteří mají být napadeni otrokáři pod vedením Abd el Móta, spolupracovníka Abú el Móta. Unikají ze zeríby, ghazva vyráží na cestu po jejich stopách. Zbylá posádka otrokářů se vzbouří, vypálí zeríbu a vyrazí za hlavní skupinou.

Emilův bratr Josef Schwarz a jeho společník Ignatius Pfotenhauer, zvaný Otec čápa pro svůj nos, zachraňují oba černochy a dozvídají se o ghazvě, chtějí černošskou osadu varovat. Pomáhá jim mladý kormidelník Ibn es Sirr. Schwartz najímá lovce slonů, aby jej samotného dovedl do ohrožené osady. Putují a cestou Josefovi lovec řekne, že hledá svého syna, Josefa napadne, že jde o Ibn es Sirra. Osadu se jim varovat nepodaří a jsou zajati.

Mezitím Otec čápa a jeho doprovod zahlédnou Abú el Móta, přistanou v zeríbě Madunga. Přijíždí loďstvo Emila Schwarze a spojují se na výpravu za otrokáři. Postupně otrokáře doženou a rozpráší či pozabíjejí a pozajímají. Josef a lovec slonů jsou osvobozeni a lovec se setkává se svým synem.

Poznámky:

[1] Karl May: Die Sklavenkarawane (Der KMG-Reprint), str. 3.
[2] Návrat: Karavana otroků I, s. 233.

Použitá literatura:

  • FARIN, Klaus. Karel May - první německá pop-hvězda. Praha : Arcadia, 1994. ISBN 80-85812-09-6.
  • WOLLSCHLÄGER, Hans. Karl May. Dresden: VEB Verlag der Kunst, 1990. ISBN 3-364-00168-5.
  • MORAVEC, Jaroslav. Pražský případ doktora Maye. 1. vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2006. ISBN 80-7264-080-1.
  • MAY, Karel. Duch Llana Estacada. Brno : Návrat, 1995. ISBN 80-7174-733-5.
  • Korán. přel. Ivan Hrbek. Praha : Academia, 2000. ISBN 80-7309-992-6.
  • Karl May: Die Sklavenkarawane (Der KMG-Reprint). [online]. [cit. 22. 7. 2021]. Dostupný z: https://www.karl-may-gesellschaft.de/kmg/primlit/jugend/sklavenk/reprint/index.htm
  • Die Sklavenkarawane – Karl-May-Wiki. [online]. [cit. 22. 7. 2021]. Dostupný z: https://www.karl-may-wiki.de/index.php/Die_Sklavenkarawane

(Ondřej Majerčík - aktualizováno 22. 7. 2021)