Kniha návštěv

Tak musí se vzít v úvahu, že Vinnetou byl po brutální vraždě otce a sestry, které oba měl rád nade všechno, trochu vykolejen, ne? Mně právě celé tohle Vinnetoua neskutečně "polidšťuje" - včetně třeba i faktu, že s Old Shatterhandem jsou bratři a přátelé teprve krátce, a tudíž ho Vinnetou k nalezišti zlata nevezme. O spoustu let dál, ve Vánocích, mu to ale už ani v nejmenším nevadí...Emoce, které jsou popsány naprosto odpovídají - Vinnetou ví, že Nšo-Či chtěla do St.Louis jen a pouze kvůli lásce k Old Shatterhandovi, a že to, co se stalo zapříčinila žvanivost Sama a chamtivost Santera, takže všechno bledé tváře. Jeho zoufalství a vztek se naprosto dá chápat.

Přesto po tom vzepětí zloby mu dojde, že vlastně už nikoho jiného, než OS nemá. Chová se trochu hystericky, ale vzhledem k situaci pochopitelně. A ta jedna slza...jsem v hloubi duše přesvědčená, že když po téhle scéně Vinnetou v podstatě uteče do "márnice" kde leží jeho zabití příbuzní, hned v zádveří se sveze na zem a úplně normálně brečí, akorát zkrátka jde o to, aby ho u toho nikdo neviděl.

No, ehm, ehm, o dekoru ať vykládá někdo s konzistentnějším projevem, a ne ten, kdo se pokusil přísahat tu nejstrašnější pomstu všem bledým tvářím bez výjimky a vzápětí prohlásil, že jeho bílý bratr je jedním ze tří lidí, které má na světě nejradši. Nehledě na tu "jedinou slzu, která mu stekla po tváři"... Asi tolik se zachováním dekora...

Belenor: Awwwwwww!!! Sice se z logických důvodů neúčastním, ale z toho, že letos v létě bude v kině MAT orientální trilogie plus dvojfilm s doktorem Sternauem mám opravdu radost!

Já si to myslím právěže taky! Že Vinnetou by s dětma byl úplně skvělý! :-)) Byl by takový ten přísný, ale naprosto laskavý otec, ten typ, který řekne "Z téhle skály se do vody neskáče!" A na otázku "Proč?" by neměl "Protože jsem to řekl!", ale trpělivě by vysvětlil, že tam dole jsou třeba pařezy nebo spadané větve, a že zkrátka je to nebezpečné. Old Shatterhand by naopak přeeeeesně jak říkáš byl takovej ten strejda, který přijede, rozdá čokolády a dobrodružné historky:-D:-D:-D

Celkově si podle knížek (i když možná už jsem ovlivněná fanfikcemi) myslím, že OS měl poměrně silnou vazbu akorát na svou babičku a maminku, na tátu ani jiné muže v okolí nebo na sestry spíš ne - o nich se skoro vůbec nezmiňuje. U Vinnetoua mi naopak přijde, že s Nšo-Či měli skvělý sourozenecký vztah plný důvěry, a že s Inču-Čunou tam taky bylo jakési "parťáctví" mezi otcem a synem - jinak by Vinnetoua nebral na vyjednávání se "zloději země". Vlastně i ve chvíli, kdy Old Shatterhandovi říká, aby mu "byl otcem i sestrou, prosím tě o to, Šárlí..." je zřetelně cítit, jak moc Vinnetouovi na rodině záleželo a jak ho ta ztráta semlela, i když samozřejmě jinak drží dekorum.

"Zasloužit si statečnou smrt u kůlu" zní taky úděsně, ale asi se to kdysi tak bralo, že opravdový hrdina snese co největší bolest, aniž by u toho přišel o důstojnost...NIcméně zkrátka by mě zajímalo, když Nšo-Či viděla Old Shatterhanda poprvé - to přece muselo být děsné! Dle knížek byl několik dní ve stejném oblečení, celém od krve, v horečkách, hádám, že asi během přepravy v koženém lůžku ho nikdo nepřevlíkl ani neumyl. Si snad asi půjdu tu fanfikci napsat sama, nebo co...:-D:-D:-D

Chachacha, jo, taky bych volala šamana, ať ho trochu proklepne! :D Ovšem když to podáš jako "tohle je ten bojovník, co sám zabil šedého medvěda nožem; Klekí Petra mu řekl svá poslední slova; v boji porazil mě i našeho otce; je to silný a statečný nepřítel, zaslouží si hrdinskou smrt u kůlu, zkus se o něj postarat, abychom mu takovou smrt mohli dopřát", tak už to nezní zas tak moc praštěně. :-)
(A jen tak na okraj - a teď se asi leckdo pousměje -, ale já si prostě myslím, že Vinnetou by to s dětmi prostě uměl. Nebyl by žádná velká chůva, ale myslím, že měl děti rád a kdyby se teoreticky někdy oženil, umím si představit, že by měl děti dřív on než Old Shatterhand. Ten by byl spíš ten skvělej strejda, co se ukáže jednou za uherskej rok, ale děcka ho milujou, neskutečně se na něho těší, a když vykládá o tom, co viděl a zažil, tak seděj jak pěny a ani nedutaj. A vždycky vozí bezvadný dárky. Howgh!)

Ono co si budeme povídat, Charley se ve věcech lásky celkem chová jako ňouma, vem si i Martu, to bylo hodně podobné!:-D:-D K tomu mi dokonale sedí, že se oženil až v řekněme středním věku, kdy ho přece jenom ty hrdinské skopičiny trochu přešly:-D:-D A souhlasím, že si Vinnetoua taky klidně umím představit s bělošskou manželkou po boku, ale Charleyho s indiánkou moc ne, a Nšo-Či s bělochem (at už Charleym nebo někým jinym taky ne...

(A teď když jsme u Nšo-Či, je trestuhodné, že snad ještě nikdo nenapsal fanfikci na to, jak jí Vinnetou dal za úkol o Old Shatterhanda pečovat!:-)) Kdyby ke mně přišel bratr s něčím jako "tenhle chlap nás šel okrást, teď sice je spíš mrtvý, než živý, ale postarej se ať se z toho dostane, abychom ho mohli zabít znova a bolestivěji", tak i myslím, že bráchovi hráblo:-D:-D

O převýchově indiánů bohužel moc nevím, i když hádám, že to určitě v bílé společnosti neměli lehké. Ale i tak si taky myslím, že by jim to spolu moc neklapalo. Prostě mi k sobě v knížkách nikdy moc neseděli. Umím si představit, že by si spolu dobře rozuměli jako přátelé, že až by se Nšo-či provdala za nějakého významného bojovníka, Vinnetou by si možná našel nějakou bílou slečnu a Old Shatterhand by se oženil na starém kontinentě a přijel je i s manželkou navštívit, že by spolu všichni udržovali dobré vztahy. Ale knižní Nšo-či se podle mě k Charleymu prostě nijak moc nehodí...

La Luna: Samozřejmě máš pravdu, nakonec Old Shatterhand vyslechne rozhovor Nšo-Či a Vinnetoua, kde se ona přiznává k tomu, že je do bělocha zamilovaná. A i to že "jeho srdce dosud nepromluvilo" znám taky velmi dobře, dokonce tam říká, že (minimálně tedy v tom mladičkém věku) neuvažoval o ženění vůbec, vzhledem k jeho cestovatelské vášni :-D:-D Zmiňuje i že se mu protiví jak spousta zálesáků a trempů má hned několik "manželek" u různých kmenů, a že on by tohle v životě neudělal. Přijde mi to velmi vyzrálé, nakonec která žena by chtěla manžela, co je třeba rok někde v tramtárii a ona neví, jestli se jí vrátí "jenom" s dalšími jizvami od zranění, nebo jestli se vrátí akorát stručné parte...

Ještě si vybavím, že po smrti Inču-Čuny a Nšo-Či Old Shatterhand poznamenává, že ho mrzí, že se k ní nechoval přívětivěji. Upřímně jsem si v dětství přála, aby se Nšo-Či do té školy dostala a pak byli s OS spolu, pochopitelně, ale zrovna teď nedávno jsem četla článek jak "převýchova" indiánských dětí reálně probíhala - ostříhání vlasů, zákaz mluvit rodnou řečí, naprosto minimální péče...tisíce dětí v těch nápravných školách umřelo a zakopali je někde na dvorku bez náhrobků:((( A to bych Nšo-Či fakt nepřála, i kdyby takové týrání přežila.

Plus si myslím, že i kdyby to převychování podstoupila, stejně by jim to s Old Shatterhandem neklapalo. Že její láska k němu od počátku pramenila mnohem spíš z obdivu k někomu, kdo přežil tak hrozná zranění, je hezký, a navíc porazil v boji dosud neporaženého Vinnetoua - i tohle určitě hrálo roli, protože ačkoli byl OS nepřítel, její bratr si ho už tehdy vážil a respektoval ho (musíme brát že Nšo-Či v té době dle Old Shatterhandova odhadu bylo asi 16). Viděla ho téměř na pokraji smrti, byla u toho, když se poprvé probudil a tak, ale myslím, že v "budoucím" životě by toho společného mnoho neměli. Ta intimita ošetřování nefunguje navždycky.

Zeto: Ano, samozřejmě se tato scéna dá ocenit jako "rozbití stereotypu", protože Ribanna to narozdíl od Vinnetoua snese s ledovým klidem (a jak už se probíralo v diskuzi, ta tuhle scénu skládám scenáristovi velkou poklonu). Ale přesně jak říkáš, Ribanny se prostě nikdo neptal! A pokaždé mě to zas a znova naštve.
Mimochodem, možná je to zase překlady, ale já mám v knížce scénu, kdy Old Shatterhand říká, že "jeho srdce dosud nepromluvilo"; že Nšo-či sice hluboce obdivoval a byl si dobře vědom, že ho má ráda, ale on do ní (ani do žádné jiné) zamilovaný nebyl...

La Luna: Mně se ta svatba právě že líbí - ten moment kdy Vinnetou odejde, protože už se nevydrží na to celé dívat. Když jsme u téhle scény, tak už jako malé holce mi celkem vadilo, že se nikdo nezeptal Ribanny. Prostě poručík si ji chce vzít a zda ona jo nebo ne, k tomu se vyjadřuje její otec. Jí samotné se nezeptá nikdy nikdo.

Knihy jsem četla o mnoho let později, než jsem viděla filmy, a překvapilo mě docela dost, že v nich je to právě úplně naopak - Ribanna je ta, která si vybere Old Firehanda a ne Vinnetoua, což asi v 19. století by si KM nevyucal z palce, a tudíž indiánky (alespoň mi to tak připadá - měly právo na výběr) Navíc stalo se to chronologicky pár let předtím, než se Vinnetou setkal s Old Shatterhandem, takže vzhledem k tomu, že OS bylo 18 a V 20, vzhledem k tomu, že Ribanna už měla dvě děti, když se tragédie stala, tak v té době volby jí mohlo být maximálně 14-16 let...

U Nšo-Či je to podobné - v knihách je jasně vidět, že do Old Shatterhanda se zamiluje jaksi postupně. Vinnetou jí zkrátka dá za úkol se o něj starat, a (alespoň mi to tak vyznívá), moc s ním nemá slitování - třeba jak OS předvádí, že má strach z vody, Nšo-Či se vůbec nedívá, sklopí hlavu a mrzí ji, že věnovala svou pozornost zbabělci. Stejně tak když OS tečou slzy při první lžíci polévky, protože to prostě strašně bolí, Nšo-Či celkem suše ocení, že je silný bojovník, ale rozhodně se nekoná žádné krmení lžící a pokládání na postel.

Přesto - já ty filmy miluju odmalička, viděla jsem je bezpočtukrát a prostě "žeru" je! Je to adaptace knih, ale neskutečně dobrá! (akorát při takovýhle dotaznících se musím vnitřně profackovat a uvědomit si, co vlastně mám hodnotit:-D:-D)

Taktéž vyplněno. A pod Zetin příspěvek se plně podepisuju. Prostě filmy se knihám nevyrovnají, ale buďme za ně rádi, protože si myslím, že s cedulkou "na motivy románů Karla Maye" je to úctyhodná adaptace.
Vůbec je zvláštní, jak rozdílné pohledy na jednu věc můžou být. (Je pravda, že svatba Ribanny a Merilla mě vždycky vytáčela, ale ono je to prostě smutný, že si nemohla vzít Vinnetoua.)

Vyplněno, odesláno! A musím přiznat jednu věc - že při vyplňování jsem si hrozně moc uvědomila, jak musím v přemýšlení oddělovat filmy a knihy. Že z postav a jejich vzájemných vztahů mám totálně jiný pocit při čtení Mayovek a při koukání na filmy. Třeba Sam a OS - v knihách opravdu dojde k tomu, že na začátku je Sam ten zkušenější, je to on, kdo OS učí házet lasem a lovit bizony. Není to žádný šašek, kterého je třeba vodit za ručičku. Totéž Nšo-Či, která v knihách je o dost "drsnější", třeba jak společně s Vinnetouem učí OS to stopování, jak by s klidem přihlížela mučení Rattlera, jak vlastně i ošeřování OS - bělocha, který přišel zabrat naši zem a stejně nejspíš umře - zvládá bez mrknutí oka.

Klekí Petra vs. Vinnetou je v bleděmodrém - z knížek, kde je zmíněn víckrát je tak nějak jasné, jak moc pro mladého Vinnetoua KP znamenal.Je tam třeba i to, že KP někdy bylo po "bílé" civilizaci smutno. Má celkem velkou roli i právě v příběhu V a OS, což ve filmu je všechno zredukováno na "Zachraňte Vinnetoua. Buďte přáteli" ve chvíli kdy KP umírá a měl asi tak 10 minut na to, si k OS vytvořit jakoukolliv náklonnost (v knize se to dá chápat - jak spolu skoro hodinu mluví o důvodech, které KP vedly k cestě za oceán, plus svá poslední slova řekne v němčině).

Z nejoblíbenějších scén jsem samozřejmě zvolila sbratření krví, byť moje úplně nejoblíbenější scéna, při které taju jako sněhová vločka, je, když Nčo-Či navlékne V náhrdelník a pak si Vinnetou s Old Shatterhandem podají ne jen jednu ruku, ale obě a doslova se "zašmodrchají". To je pro mě chvíle, kdy jejich bratrství doopravdy začalo. (V knihách tenhle moment pro mě je až PO vypití krve bratrství, když už vlastně každý v pueblu jde spát, oni dva sedí u Rio Pecos, u hrobu Klekí Petry a konečně si vysvětlí všechno, co se stalo, omluví se za to jeden druhému, a od té chvíle je to na život a na smrt...)

Mgr. Kateřina Byrtusová Černohorská z olomoucké Univerzity Palackého prosí o vyplnění a sdílení dotazníku, který se vztahuje k filmové trilogii Vinnetou. Jedná se o výzkum, který zpracovává pod záštitou Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP.

Pozrel som si celý rozhovor, je to veľmi zaujímavé. Bjelac hrá tých gaunerov skutočne famózne, zároveň je to veľmi vtipný človek. Ďakujem.

Predrag Bjelac vypráví o tom, jak hrál Tanguu: https://www.youtube.com/watch?v=ZBPphFkivcc - cca. od 24. minuty

Vážení kamarádi a fandové mayovek, dnes je tomu již 49 let (11. 5. 1973), co odešel do indiánského nebe americký filmový herec pan Lex Barker. My si ho budeme navždy pamatovat jako neohroženého Old Shatterhanda❤️

Před 103 lety se narodil americký filmový herec Lex Barker.Vše nej do hereckého nebe.
60 Jahre Winnetou Film, lze objednat i na nejlevnějších knihách.cz.

To skutečně přesně nevím, ale letos to bude určitě. Objednat ji pak budete moci buď přímo v Německu (asi 29 EUR, např. na AMAZON.de) anebo u nás na LEVNE-KNIHY.CZ.

Dakujem za info..tu druhu knihu budem obj.ale teda neviete povedat co bude s tou prvou ?? Da sa zistit od distributora alebo nakladatelstva ,autora kedy avynde a bude mozne ju objednat??.

Kniha Winnetou I dreharbeiten bohužel v uvedném termínu nevyšla. Další kniha od Michaela Petzela vyjde 1. září - 60 jahre Winnetou film. Půjde o přepracované vydání knihy, která vyšla k 50. výročí.