Kniha návštěv

ralf: Bílá Holubice/Paloma Nakana pochází z americké části cyklu Třemi díly světa. V upravené verzi jsou to díly "Růže Pralesa" a "Údolí Smrti." Vlastním jménem Almy Wilkins(ová). Tuším, že tohle jméno zaznělo i ve filmu.

A Jednookého Joa mám, musím si to znova prečítať.

Nehnevajte sa, ale naozaj neviem odkiaľ pochádza "Biela Holubica" (Daliah Lavi aj nedávno zosnulá Gordana Čeko, ktorú som poznal osobne a môžem povedať, že to bola naozaj fajn ženská, navyše veľmi krásna). Bol by som rád, keby ste to napísalo, zase budem o niečo múdrejší...

Šedý vlk/Ralf: dlužno dodat, že "Jednooký Joe" je výtvorem Karl-May-Verlagu: v původní Mayově verzi ("Petrolejový požár") vystupuje místo Firehanda vypravěč v pravní osobě (nevím jestli se už jmenuje Old Shatterhand). S tím scénářem má Ralf pravdu, dali ho dohromady až těsně před natáčením (viz článek zde na webu). "Old Shatterhand" mi vždycky přišel ze všech filmových mayovek "nejwesternovatější," trochu mi připomíná film "Indiánský bojovník" s Kirkem Douglasem. Navíc, režisér Fregonese je podepsaný pod řadou amerických vesternů z 50. let.

Ralfovi - film "Old Shatterhand" - jo, s tou scénou tomu tak je. Scénáristé ji vzali z Jednookého Joea, také proto se jedna z filmových postav tak nazývá - Burkers s páskou přes oko.
V textové verzi tu scénu však namísto Vinnetoua a Shatterhanda odehrává dvojice Old Firehand a náčelník Pokai-po. Pak ještě přidali Bílou holubici, to také jistě víme odkud ta pochází.
Jinak jsem přesvědčen, že scénář měli před začátkem natáčení hotov. Tak, jak bývá u seriózních filmařů běžné. Takový film nestojí pár drobných.

m. Nelogickostí je vo filmoch haba-fúru, na rozdiel od kníh. Jednoducho sa pri nátáčaniach šetrilo, mnohokrát nefungoval ani script, tí ľudia nemali k tomu vzťah, preto to tak mnohokrát dopadlo. Som na odpočinku v Chorvátsku, zrovna dnes som si pustil film "Old Shatterhand", ktorý mám asi najradšej zo všetkých filmov, hoci s Karlom Mayom má len mená hlavných postáv a tam je tých nelogickostí neúrekom. je to výborný western, ale - vraj - má s knižnou predlohou, len jednu scénu - a to návštevu Winnetoua a Old Shatterhanda v pevnosti ku kpt. Bradleymu. Neviem to iste, ešte to musím preveriť, ale kdesi som to čítal. Už len to svedčí o práci filmárov, že film sa už natáčal, ale scenár ešte nebol hotový, robil sa na kolene.

koukal jsem (zase :-[ ) na Vinnetoua - a teda, logika toho, že zapálit barák nelze, neb je uvnitř žena, ale napálit to do něj lokomotivou je dobrý nápad, žena nežena...

a ke zlatu můžou jen a pouze náčelníci, Nšo-či tam nikdy nebyla, jak sama řekne Oldovi, ale pro tentokrát tam půjde i ona...

La Luna: Ďakujem a teším sa, že mám ďalšieho fanúšika. Pokúsim sa o ďalšie porovnania, ale ono to bude čoraz náročnejšie. Uvidíme.

Jedinou spojitost by ta mapa mohla mít s povídkou Tyčkař, která se z části odehrává v Mexiku (Veracruz, Morelia). Tak jsem si to aspoň vždycky myslel, než jsem náhodou "objevil" ta fiktivní místa z Lesní Růženky. Jinak ta mapa moc smysl nedává.

ralf: Sice trochu se zpožděním, ale taky se chci přidat k poděkování za další skvělé porovnání knížek a filmu. (Máš úplnou pravdu, že je až neuvěřitelné, co dokázali s tak skvělým příběhem provést.) A na další porovnání, ať to bude co to bude, se moc těším!

Láďa: Na tu mapu Mexika v Kajmanovi jsem se dívala, a vůbec nechápu, že mi nikdy dřív nedošlo, že tam vlastně tak nějak nesedí. Protože pokud si dobře pamatuju, tak ani jedna z těch čtyř povídek zahrnutých do toho svazku nemá s Lesní Růženkou nic společného, alespoň se mi teda zdá, že s příběhem okolo sluneční pyramidy ne. Záměr vydat ho byl určitě dobrý, jenom nechápu, proč někdo dal na předsádku knihy úplně nesouvisející mapu? Nebo mi nějaká spojitost s těmi povídkami uniká?

Už mi to prišlo a, vzhľadom na vek, vo výbornom stave. Je to v slovenčine, beriem si to na dovolenku a už sa teším. Dr. Teofil Ušák bol geniálny prekladateľ, takže sa nebojím ani prekladu - aj 961 stranový preklad troch dielov Winnetoua je od neho a ono sa to číta samo. Takže Petr - ešte raz ďakujem.

ralf: ono to má dost hutnou sazbu (původně časopisecky na pokračování) a je to jeden svazek KMV, takže malého rozsahu bych se nebál...

ralf: Rádo se stalo, tak uvidíme. Dokonce se tu o tom kdysi krátce diskutovalo:
https://karlmay.cz/diskuze/tema/112-Gavalier-pr%C3%A9rie

Ďakujem Petr, na jednu stránku som sa nedostal, ale na druhej som si to objednal, som zvedavý, ako to dopadne. Má to však len 154 strán, to sa mi zdá málo.

pro ralfa:
https://carovnapolicka.sk/kniha/gavalier-prerie
https://www.antikvariatik.sk/kniha/gavalier-prerie-1

Láďa: ano, v té knize o T&M je jich pár reprodukováno...
autorem byl Jiří Wowk

nabyl jsem dojmu, že je to jako TDS, tedy celistvý příběh, ale nečetl jsem...

to je dobrá teorie s tou Olympií! škoda, že už pak nepokračovali...
ty mapy a ilustrace Gustava Kruma byly nádherné...

m.: a ty ilustrace (aspoň část) jsou někde zveřejněné? Např. v té knize o T&M?
A kdo je autorem?

Domnívám se, že vydat upravenou LR měla v plánu i Olympia: v knize Kapitán Kajman je totiž na přední předsádce mapa Mexika v r. 1866. A kromě reálných míst jsou tam například označené hacienda del Erina, El Reparo (hora, kde byl ukryt poklad), hacienda Verdoja a blízko ní "pyramida" (ano, psáno takto česky). Vzhledem k tomu, že nakladatelství vydalo první dva svazky upraveného Ztraceného syna, tak se to nezdá až tak nepravděpodobné.

Docela by mě zajímalo, jak KMV upravil Lesní Růženku: jestli jako jeden celistvý příběh podobně jako TDS, nebo jako samostatné romány typu Přízrak a Cizinec přichází.

Láďa: zkoušel jsem pátrat, ale překlad se podle všeho nedochoval :-( (ilustrace ano)

mám moc rád oboje, ale ano, ta upravená verze TDS je velmi povedená...

ralf: omlouvám, to jsem byl já, chtěl jsem označit adresáta, ale popletl kolonku O:-)

m.: rádo se stalo, sledoval jsem místní diskuzi a pokusil se přispět svou troškou do mlýna. Lesní Růženku jsem četl asi před sedmi lety, takže samozřejmě jsem toho i spoustu pozapomněl.

Co mě ještě napadlo: Francouzi v Mexiku. Jsou i v knižní předloze, ale až v posledních dílech (dle Návratu: Žhavé slunce Mexika, Zákon bohyně Nemesis), které se ale odehrávají až 20 let po zápolení Sternaua s Verdojou. Tuším, že je tam i Josefa Cortejo coby špión Francouzů (na rozdíl od filmu je strašně šeredná). Ale tady už to budou spíš jen takové fragmenty, které si filmaři vypůjčili.

Škoda, že upravená verze LR nevyšla, bylo by zajímavé srovnat s originálem, tak jako třeba u Třemi díly světa (kde tedy dle mého názoru úpravy prospěly).