Mayovky na Internetu

Místa natáčení filmových mayovek

Filmové mayovky se natáčely převážně v bývalé Jugoslávii, tedy v dnešním Chorvatsku, Slovinsku, Černé Hoře a Bosně a Hercegovině. Bělostná skaliska Malého Alanu, tyrkysová voda Plitvických jezer, zelené pláně Plataku i pouštní krajina nedaleko Vrliky dokonale imitovaly Divoký západ. Mnohá místa se v průběhu desítek let změnila k nepoznání. Přispěla k tomu nejen příroda samotná, ale i průmyslový rozvoj a nedávné války.

Průvodce místy natáčení

Série článků Jardy Maryšky, v nichž najdete mapy, fotografie a zejména podrobné informace o tom, jak se k jednotlivým místům dostanete, a které filmové scény byly v daných lokalitách natočeny.

Plitvická jezera » Rijeka » Starigrad » Mali Alan » Zadar » Slovinsko


Aktualizovaný průvodce místy natáčení

(Aktualizace probíhá průběžně, mějte, prosím, strpení)


Rijeka a okolí

V okolí Rijeky leží pro příznivce mayovek dvě významná místa: Grobničko Polje a Platak. Grobnik dnes navštěvují milovníci automobilových závodů, protože se tu nachází jeden z nejlepších automotodromů v Chorvatsku. Platak leží na okraji Národního parku Risnjak. Tato rekreační oblast je známá výbornými lyžařskými terény a je výchozím bodem četných turistických stezek vedoucích na okolní horské velikány.

Grobničko Polje

Grobničko Polje

Butlerova farma, přepadená vesnice Utahů, pevnost Niobara a další

Čavle

Čavle

Santer střílí na bizony, Shatterhand se setkává s Merrilem

Kukuljanovo

Kukuljanovo

Setkání Shatterhanda s Castlepoolem, který sleduje Forresterovy bandity

Kamenjak

Kamenjak

Setkání Vinnetoua s Ribannou po rokování s náčelníky

Škrljevo

Škrljevo

Tábor Kiowů se zajatým Vinnetouem

Platak

Platak

Tábory Assiniboinů, Ponců a Šošonů


Starigrad a okolí

Oblast Starigradu je považována za Mekku mayovských filmů, neboť zde leží nejkrásnější a nejznámější filmová místa. Dobrým výchozím bodem pro tuto oblast je samotné město Starigrad, ze kterého jsou jednotlivá místa v přijatelné vzdálenosti. Movitější se mohou ubytovat, stejně jako před téměř padesáti lety filmový štáb, v hotelu Alan. V jeho starší motelové části bylo zřízeno skromné muzeum vzpomínající na doby natáčení.

Lukovo Šugarje

Lukovo Šugarje

Old Shatterhand zachraňuje Merrila před Forresterovou bandou

Starigrad

Starigrad

Westernové město Tulsa

Velika Paklenica

Velika Paklenica

Kaňon duchů a Údolí smrti

Zrmanja

Zrmanja

Rio Pecos, kde se odehrával souboj Inču-čuny s Old Shatterhandem

Jasenice a Zaton Obrovački

Jasenice
Zaton Obrovački

Pueblo Apačů nad Rio pecos, tábor železničářů, strom Klekí-petry a další

Tulove Grede

Tulove Grede

Smrt Nšo-či, Inču-čuny a Vinnetoua


Split a okolí

Split je nejvýznamnějším městem a přístavem na dalmatském pobřeží. Nachází se tu významný průmysl (loděnice, cementárny, chemické továrny). Nás budou zajímat především splitská předměstí Stobreč a Solin, dále starobylé město Trogir a tzv. měsíční krajina nedaleko obce Vrlika.

Trogir

Trogir

Santa Fé se sídlem guvernéra

Split

Stobreč

New Venango a Miramonte

Donje Sitno

Donje Sitno

Místo smrti Forrestera

Solin

Solin

Šedý kaňon

Ježević u Vrliky

Ježević u Vrliky

Studánka Hbitého pantera

Radmanove mlinice

Radmanove mlinice

Vstup do jeskyně Assiniboinů


Srbsko

Konak kneginje Ljubice

Bělehrad

Interiér Galingréova domu

  

Reportáže z výletů

Po stopách Vinnetoua 2013

Po stopách Vinnetoua

Reportáž Michaely Kroupové z května 2013

Tam v horách

Tam v horách

Reportáž Honzy Kotena z května 2010

Od Stříbrného jezera do Santa Fé

Od Stříbrného jezera do Santa Fé

Reportáž Honzy Kotena z května 2009

V zemi Vinnetoua

V zemi Vinnetoua

Reportáž Honzy Kotena z roku 2008

Winnetour

Winnetour

Reportáž Honzy Kotena z roku 2007

Winnetou Convention 2007

Winnetou Convention

Reportáž Honzy Kotena z roku 2007

Chorvatsko, Slovinsko a Černá Hora

Mapa Chorvatska Mapa Slovinska Mapa Černé Hory Mapa Plitvických jezer

Národní park Plitvická jezera - Plitvická jezera jsou jedním z nejkrásnějších míst nejen v Chorvatsku, ale také v celé Evropě. Národní park byl založen roku 1949 a na seznam světového přírodního dědictví UNESCO se dostal roku 1979. Soustava šestnácti modrozelených krasových jezer, stupňovitě nad sebou seřazených v délce 7 km, leží v nadmořské výšce 503 až 639 metrů. Jezera jsou navzájem propojena 92 vodopády. Jezerní soustavu obklopují zalesněné kopce masivu Velika Kapela a Plješevice. Soustava se dělí na dvě části: na dolní se čtyřmi jezery (Milanovac, Gavanovac, Kaludjerovac, Novakovića Brod) a horní se dvanácti jezery (Prošćansko jezero, Ciginovac, Okrugljak, Batinovac, Vir, Veliki Jovinovac, Mali Jovinovac, Galovac, Milino jezero, Gradinsko jezero, Veliki Burget, Kozjak). Nejvýše je položeno Prošćansko jezero - 639 m n. m. (je druhé největší v soustavě, 68 ha), hladina nejnižšího Novakovića Brodu je ve výši 503 m n. m. Největší jezero Kozjak (81,5 ha) je i nejhlubší (46 m). Říčka Plitvica, která dala soustavě jméno, nespojuje žádná jezera, ale padá do kaňonu pod jezírkem Novakovića Brod. Hlavní jezerní systém nevznikl tedy v jejím řečišti, nýbrž na blízkých řekách Matica a Rječica a na třech menších potocích. Teprve po vzájemném splynutí se jejich vody spojují s říčkou Plitvicí. Výsledná řeka se nazývá Korana. V parku jsou přísně chráněné a nepřístupné lokality endemitů (např. louka s 42 druhy orchidejí a jiné se 16 druhy lilií. Nepřístupné jsou pralesní rezervace. V lesích žijí velké šelmy (medvědi, vlci, rysi) a vysoká zvěř. Jezera jsou bohatá na ryby a raky, lov je však zakázán.

Doprava a ubytování: Do parku je možno dojet silnicí E 71 z Karlovce (80 km), Zadaru (156 km) a střední Dalmácie. Vedlejší cesty vedou ze Senje (110 km) na pobřeží, Otočacu (65 km) a Karlobagu (112 km) přes Gospić (72 km). Jedeme-li ze Záhřebu (140 km), pak do parku vjedeme přes zmodernizovaný most na řece Koraně. Uvnitř parku leží tři hotely: "Jezero" (kategorie A), "Plitvice" (kategorie A) a "Bellevue" (kategorie B).

Prohlídka: Do jezerního areálu vedou dva vstupy, u každého je velké parkoviště a možnost občerstvení. Návštěvník dostane se vstupenkou i mapku jezerní soustavy s vyznačenými prohlídkovými trasami i s trasami místní dopravy v parku autobusem a lodí (zahrnuta v ceně vstupenky), takže se může velmi dobře orientovat. Po časové stránce, pokud nepadá v úvahu přenocování u jezer, je to náročný výlet. Je třeba vzít v úvahu, že i ta nejkratší varianta prohlídkových stezek kolem jezer vyžaduje asi tři až čtyři hodiny, nejdelší sedm až osm hodin.

Rijeka - je nejen hlavním městem Kvarnerské riviéry, ale též hospodářským centrem celé oblasti Kvarnerského zálivu až k zadarskému poloostrovu. Geografická poloha Rijeky je velmi výhodná - je chráněna jak od pevniny, tak od moře. Ze severu ji v půlkruhu obklopují hory: na severovýchodě se tyčí 1758 m vysoké výčnělky Velebitu, na severu 1796 m vysoký Snježnik a 1528 m vysoký Risnjak, na západě 1394 m vysoké pohoří Učka. Z jihu a jihovýchodu Rijeku chrání ostrovy v Kvarnerském zálivu: Krk, Cres a Lošinj. V blízkosti Rijeky leží pro mayofily dvě významná místa: Grobničko polje a Platak. Grobnik dnes navštěvují milovníci automobilových a motocyklových závodů. Je zde jedna z nejlepších závodních drah v Chorvatsku (autodrom). Kdysi tu ale vzniklo velké množství především jezdeckých scén a také zde stála Butlerova farma. Platak leží na okraji Národního parku Risnjak. Tato rekreační oblast je známá výbornými lyžařskými terény a je rovněž východištěm četných značených turistických stezek, vedoucích na okolní velikány. V 60. letech zde stál např. tábory Assiniboinů (Vinnetou, 2. díl) a Šošonů (Mezi Supy).

Národní park Paklenica - rozkládá se v působivém pohoří Velebit, byl vytyčen v roce 1949 a vyniká nedotčenou přírodou. Je vysoce zajímavý i z geologického hlediska, neboť jsou zde bohatě zastoupeny mnohé krasové jevy. Může se pochlubit rozlehlým lesním porostem, který patří k nejrozsáhlejším na pobřeží (1840 ha). Vchod se nachází východně od města Starigrad Paklenica, na jadranské magistrále v půli cesty mezi Karlobagem a Zadarem. Centrum parku tvoří dva mohutné kaňony, Velika Paklenica a Mala Paklenica, které jsou od sebe odděleny náhorní plošinou vysokou 500 m. Skalní stěny jsou nahlodány bezpočtem jeskyň, k nimž je však obtížný přístup. Navštívit lze, a to pouze s průvodcem, jedině jeskyni Manita Peč. Ve skalách můžete zahlédnout orla skalního, supy, jestřáby a zejména sokola stěhovavého. Lesy znamenají útočiště pro medvědy, lišky, divočáky, srnce a zajíce. Fanoušci mayovek znají Velikou Paklenici především jako Kaňon duchů z Pokladu na Stříbrném jezeře.

Mala Paklenica je na rozdíl od Velike Paklenice téměř nedotčena turistikou. Představuje výzvu pro zkušené horolezce a každý, kdo se vydává do soutěsky, se musí hlásit v ředitelství parku. Udržovaný vstup do Male Paklenice neexistuje. Do kaňonu vede stezka z vesnice Seline (1 km od Starigradu ve směru na Rovanjskou). Ti, kdo se chystají do zdejších hor, by měli mít na paměti, že oblast je v létě úplně bezvodá a nachází se zde také hodně jedovatých hadů, kteří bývají ukryti i ve větvích nízkých stromů a keřů.

Velebit - je to největší chorvatský masív, který je zároveň nejdelším pásmem Dinárských hor. Od průsmyku Vratnik na severozápadě až po řeku Zrmanja na jihovýchodě měří více než 150 km. Nejvyšším vrcholkem Velebitu je Vaganski vrh (1758 m). K nejpozoruhodnějším partiím patří kromě již existujícího Národního parku Paklenica rezervace Rožanski kukovi (Rožanské skály). Je to impozantní horská skupina, která spolu se skupinou Tulove grede patří mezi nejpůsobivější partie Velebitu. Tulove grede jsou úplně holé, ohlazené vápencové skály při silnici z Obrovce do horského průsmyku Mali Alan. Cesta na Mali Alan patří k největším zážitkům z výletu po místech natáčení. Hora se počítá k nejvyšším vrcholům Velebitu (1127 m). Cesta vedoucí přes průsmyk je plná serpentin, dolní část silnice je dnes asfaltová, což v době natáčení mayovek ještě nebylo. Zhruba ve tři čtvrtině trasy se nachází katolická kaplička "Podprag". Krátce před vrcholem je silnice na pravé straně ohraničená dlouhou kamennou ochrannou zdí, zde je nutné nechat vůz. Přímo před vámi pak leží Tulove grede (Nugget-tsil). Před ním se nachází obrovský kráter, ze kterého visel Santer ve filmu Vinnetou, 1. díl, můžete zde vidět také zbytky hrobů Nšo-či a Inču-čuny. V roce 1978 se Velebit ocitl na seznamu UNESCO jako biosférická rezervace s cílem nenarušit zdejší divokou přírodu s 2700 druhy rostlin a mnoha koloniemi velkých dravců. Řeka Zrmanja vyvěrá mohutnou vyvěračkou pod pohořím Velebit v nadmořské výšce téměř 400 m. Její tok je dlouhý 65 km. Vlévá se do Novigradského moře. Splavných je pouze 11 km, od Obrovce k ústí. Planina nad řekou je jedním z nejznámějších motivů v mayovkách, neboť zde stávalo apačské pueblo.

Crvena Luka - hotelové městečko 5 km jv. od Biogradu na moru, na odbočce z Jadranské magistrály, budované postupně od 60. let 20. století přímo na mořském břehu. Z Crvene Luky se filmaři pohodlně dopravili k četným místům natáčení: ve vzdálenosti 10 minut chůze od hotelu stávala vesnice Jicarillů, u Benkovacu se točily záběry železnice pro filmy Old Surehand a Míšenka Apanači, nedaleko obce Pakoštane (u Vranského jezera) stávala indiánská vesnice z filmu Údolí smrti, a také Zrmanja a Mali Alan se nacházely ještě v relativní blízkosti.

Národní park Krka - řeka Krka je nejkrásnější a nejpozoruhodnější řekou Dalmácie. Pramení jako krasová vyvěračka pod vrchem Krševac, 3,5 km severně od města Kninu. Řeka teče málo osídlenou krasovou krajinou, probíjí si cestu četnými soutěskami ve vápencích, spadá přes překážky mnoha peřejemi, kaskádami a vodopády, vytváří jezera: Bobodolsko, Brljansko, Visovačko a Prukljansko. Zejména vodopády patří k nejmalebnějším přírodním partiím, ať již to je vodopád Biljušića buk (22 m), kaskády Ćorića slap (zvaný též Brljan), nejvyšší vodopád Manojlovac (62 m) nebo Roški slap, kde řeka na 300 m překonává divokými peřejemi výškový rozdíl 26 m. Za vodopády Roški slap se řeka opět rozšiřuje a vytváří Visovacké jezero (Visovačko jezero). Uprostřed jezera stojí na ostrůvku františkánský klášter z 15. století. Asi 8 km za Visovcem dospívá Krka ke své nejatraktivnější části, k soustavě kaskád a vodopádů na travertinových barierách, ke Skradinskému vodopádu (Skradinski buk). Vodní spousty tu spadají postupně ze 17 teras do hloubky 46 metrů. 8 km za Skradinským vodopádem protéká Krka starobylým Skradinem a rozšiřuje se ve velké jezero, Prukljanské. Za jezerem teče v četných zákrutech zúženým korytem a ústí do širokého zálivu šibenického přístavu. Nejatraktivnější části národního parku jsou velmi snadno přístupné výletní lodí. Lodě jezdí pravidelně od Skradinského vodopádu k Visovackému jezeru. Pokud se nechcete zúčastnit lodního výletu, můžete do národního parku použít jeden ze tří vchodů:

  • Lozovac - ze Šibeniku po silnici 11 km (cena vstupenky zahrnuje i cestu autobusem z obce Lozovac ke Skradinskému vodopádu)
  • Skradin - ze Šibeniku po silnici 19 km, možno též ze Šibeniku lodí (cena vstupenky ze Skradinu zahrnuje i cestu lodí proti proudu ke Skradinskému vodopádu)
  • Roški slap - ze Šibeniku po silnici přes Drniš 46 km (k Rošskému vodopádu).

Split je nejvýznamnějším dalmatským městem, ve kterém žije více než 200 000 obyvatel. Nachází se zde nejdůležitější přístav na dalmatském pobřeží a významný průmysl (loděnice, cementárny, chemické továrny). Hornaté okolí a poloha u moře dodávají Splitu mimořádnou atmosféru. Nejpřitažlivější pro návštěvníky je Staré město, jehož úzké uličky stojí na historické půdě vtěsnané mezi hradby, které postavili staří Římané. Přes Split vede obvodními spoji Jadranská magistrála, spojující hlavní město Dalmácie se Šibenikem (97 km), Zadarem (160 km) a Rijekou (393 km) z jedné strany a s Omišem (21 km), Makarskou (59 km) a Dubrovníkem (216 km) ze strany druhé. Velký význam má trasa E 71 směřující v blízkém Solinu (7 km) na sever. Vede dále přes Sinj (31 km), Knin (100 km), Gračac (159 km) a Plitvice (236 km) do Karlovce (309 km) a Záhřebu (265 km). Podél mořského pobřeží vede vedlejší trasa přes Kaštel Stari (12 km) do Trogiru (21 km). Nás budou nyní zajímat především tato místa natáčení: Solin, Stobreć, Omiš a Vrlika.

Solin se zříceninami starověké Salony leží jen 7 km na sever od Splitu při ústí řeky Jadro do Jaderského moře a při úpatí masivu Kozjak. Zbytky tohoto hlavního města římské provincie Dalmácie patří k jedněm z nejcennějších římských památek ve Středomoří. Část zdejších objevů, včetně barevných mozaik, byla vzhledem k jejich mimořádné hodnotě přenesena do Archeologického muzea ve Splitu. Současný Solin, s chemickým a stavebním průmyslem, je téměř dvacetitisícovým předměstím Splitu. Natáčely se zde mnohé záběry, které měly navodit "atmosféru pouště". Stobreć je skromné, ale hojně navštěvované letovisko při odbočce z Jadranské magistrály, 7 km východně od Splitu. Rozkládá se na malém poloostrově, uzavírajícím široký a mělký Stobrečský záliv. Městečko Omiš leží u ústí řeky Cetiny do Jaderského moře. Přímo za obcí se zvedají jižní výběžky pohoří Mosor, jimiž zde protéká Cetina. Než město v 15. století připadlo Benátkám jako součást majetku bosenského království, měli tu své hlavní sídlo Neretvané. Po poslední trestné výpravě ve 13. století se tento obávaný pirátský kmen, který více než 500 let ohrožoval lodě, plující jaderským mořem, z dějin docela vytratil. Z městečka můžete podniknout malou zajížďku do kaňonu řeky Cetiny, k výletnímu cíli Radmanove mlinice a k vodopádům Velika a Mala Gabavica. Právě v okolí Radmanove mlinice vznikly četné záběry, jako např. vstup do jeskyně (Vinnetou - 2. díl), vesnice Utahů (Petrolejový princ) či Mac Hallerův ranč (Vinnetou a míšenka Apanači). Uprostřed Vrličko polje, poněkud stranou od sz. cípu Peručského jezera, leží městečko Vrlika. Je vzdáleno asi 60 km od Splitu. Fanoušci filmových mayovek znají Vrliku jako tzv. prérijní krajinu.

Nedaleko města Trebinje, vzdáleného jen 30 km severovýchodně od Dubrovníku, leží pro nás dvě významné krajiny: údolí Popovo polje a planina Zupci. Popovo polje je jednou z nejzajímavějších vápencových oblastí Jugoslávie. 60 km dlouhé údolí se táhne severně od Dubrovníku paralelně k pobřeží a protéká jím řeka Trebišnjica. V létě je oblast suchá, ale na podzim a v zimě zde dochází k záplavám, takže se celé území promění v jezero. Natáčelo se na různých místech, ale fanoušci si asi nejlépe vzpomenou na pevnost Fort Grant z filmu Old Shatterhand, která stála na konci údolí pod osadou Dračevo. Na planině Zupci stálo největší a nejkrásnější westernové město, které se kdy v mayovkách objevilo: Golden Hill.

Postojnska jama (Postojenská jeskyně) - 68 km sv. od Koperu. Jeskyně patří k největším přírodním zajímavostem nejenom Slovinska, ale také celé Evropy. Zároveň je to jedna z největších evropských jeskyň s celkovou délkou 20 km objevených chodeb. Sestává z více mezi sebou propojených jeskyní (Postojnska, Pivka, Črna, Otoška a Magdalena). Vchod je ve výšce 674 m.n.m. v Sovím vrchu (Sovič). Turistická trasa je dlouhá 5,2 km, z toho 3,5 km návštěvníci projedou vláčkem, který je v provozu od roku 1872. Jeskyně je pokládána za nejkrásnější krápníkové prostory v Evropě, má bohatou výzdobu a monumentální Taneční sál (Plesna dvorana) a Koncertní sál (Koncertna dvorana) s kapacitou až 10.000 návštěvníků. Jeskyně je přístupná s průvodcem v sezoně (květen - září), prohlídky trvají asi jednu a půl hodiny. Je potřeba teplé oblečení, uvnitř je pouhývh 8 stupňů.

Nejjižnějším městem na černohorském pobřeží je Ulcinj, jehož historie sahá hluboko do daleké minulosti. Díky své geografické poloze bylo ideálním strategickým bodem, který se postupně pokusily ovládnout všechny mocnosti hlídající v oblasti své zájmy. Původními obyvateli této části pobřeží byly ilyrské kmeny, o čemž svědčí nálezy základů sídliště z doby bronzové. Ve 2. st.př.n.l. se pány města stali Římané, kteří je nazývali Olcinium. Ve 12. až 14. století byla Ulcinj součástí srbské říše. Roku 1571 město dobyli Turci; stavěly se zde mešity, hodinové věže, turecké lázně, hostince a kašny. Na konci válek s Tureckem se Ulcinj rozhodnutím Berlínského kongresu, který se konal roku 1878, stala součástí Černé Hory. Zvláštní kapitolou v historii města je jeho pirátské období, které v menší míře údajně začalo již ve 14. století. Piráti nebrali ohled na nikoho a přepadávali lodě Benátčanů, Rakušanů i Turků na území sahajícím od delty Neretvy až po ostrov Korfu. V okolí města se nacházejí dvě významná místa natáčení: na severovýchodě leží blízko vesnice Krute soutěska, v níž byla přepadena kolona vozů ve filmu Old Shatterhand, a v těsném sousedství se natáčely části souboje mezi Vinnetouem a Velkým medvědem.

Necelých 30 km severně od Skadarského jezera leží ve výšce pouhých 44 metrů nad mořem hlavní město Černé Hory Podgorica (dříve Titograd). Jeho zvláštností je, že se nachází na soutoku šesti řek jménem Morača, Ribnica, Zeta, Sitnica Mareza a Cijevna. Moderní velkoměsto s pravidelnou sítí širokých ulic, je administrativním, ekonomickým a průmyslovým centrem země. Po 2. světové válce, v níž bylo zcela zničeno, byla vybudována většina současné zástavby. Z tohoto důvodu se zde zachovalo jen malé množství historických památek. V okolí města našli filmaři množství působivých krajinných motivů: nejatraktivnější je bezpochyby 40km dlouhý kaňon Morača klisura, který vyhloubila řeka Morača. V jednom z jeho menších kaňonů, přesně v Platije, vzniklo mnoho záběrů pro film Žut. Jezdecké scény pro filmy Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce se natáčely 10 km jižně od města na planině Čemovsko polje.

 

Použitá literatura:

  • PODHORSKÝ, Marek. Černá Hora : podrobné a přehledné informace o historii, kultuře, přírodě a turistickém zázemí Černé Hory : 128 barevných snímků, 1 orientační mapa v měřítku 1: 1000000, 6 map v měřítku 1: 400000, 8 plánů měst. 1. vyd. Praha : Freytag & Berndt, 2003. 160 s. ISBN 80-7316-080-3.
  • SACHAU, Susane. Dalmatské pobřeží. 1. čes. vyd. Ostfildern : Mairs Geographischer Verlag, 2000. 112 s. ISBN 3-8297-6045-0.
  • SWAJDO, Jaroslaw. Chorvatsko. 1. vyd. Bučovice : RO-TO-M, 2002. 246 s. ISBN 80-85840-99-5.
  • HEŘMANOVÁ, Nina Vojtěška. Chorvatsko : průvodce do zahraničí. 1. vyd. Praha : Olympia, 1999. 286 s. ISBN 80-7033-564-5.
  • FEHÉR, György. Chorvatsko-Istrie. 1. vyd. Praha : Kartografie, 2003. 155 s. ISBN 80-7011-757-5.
  • SABO, Alexander. Chorvatské pobřeží Jadranu : cestovní příručka se 148 vyobrazeními a 16 mapami. 1. vyd. [Praha] : GeoMedia, 1998. 254 s. ISBN 80-86169-24-3.
  • NOVÁKOVÁ, Marcela, SOUKUP, Ondřej. Slovinsko : průvodce do zahraničí. 1. vyd. Praha : Olympia, 2000. 108 s. ISBN 80-7033-624-2.
  • Plitvická jezera - národní park chorvatska [online]. [cit. 22.12. 2007]. Dostupný z: http://chorvatsko.poznejte.cz.
  • Aktuální mapy Chorvatska, jednotlivá města a oblasti [online]. [cit. 22.12. 2007]. Dostupný z: http://chorvatskomapa.cz.

(Autor článku - Zatinka, vytvořeno dne 22.12. 2007, poslední aktualizace 12.3. 2009)