V říši stříbrného lva
Im Reiche des silbernen Löwen (1965)
Snímek V říši stříbrného lva volně navazuje na film Divokým Kurdistánem. Oba filmy vznikaly ve Španělsku, kde se podařilo najít romantickou krajinu, odpovídající představám o kráse drsného Kurdistánu. Jedná se sice o samostatné filmy, ale znalost snímku Divokým Kurdistánem je pro pochopení děje Stříbrného lva nutná. Tu a tam se stává, že televize vysílá příběhy v opačném pořadí a divák pak má problém se v ději filmu orientovat. Podrobnější informace o průběhu natáčení filmů najde čtenář v článku o filmu Divokým Kurdistánem. Nyní doplním jen několik informací.
Distribuční firma Nora
Až doposud si filmové mayovky rozdělovaly mezi sebou distribuční firmy Constantin a Gloria. Nyní však na scénu vstoupila nová společnost - mnichovská firma Nora, toho času třetí největší půjčovna ve spolkové republice. Už delší dobu ale neměla na programu úspěšný film a proto její šéf Ernst August Meyer neskrýval nadšení, když mu producent Artur Brauner nabídl v roce 1964 snímek Červenomodrý Metuzalém. Sice v něm neměli vystupovat ani Vinnetou a Old Shatterhand, ani Kara ben Nemsí, ale rozhodující byla nálepka "Karl May", slibující v době největší mayománie ohromné výdělky. Projekt naneštěstí ztroskotal, ale smlouva mezi oběma společnostmi byla již uzavřena. Geniální obchodník Artur Brauner nabídnul Noře druhý díl Divokého Kurdistánu. Meyer pochopitelně souhlasil a kladl jedinou podmínku: film musí mít premiéru do konce prosince 1965.
Premiéra filmu
Datum premiéry filmu V říši stříbrného lva je skutečnou záhadou. V literatuře můžeme najít tři termíny - 28. prosince 1965, dále 31. prosince 1965 a nakonec 18. února 1966. Jak reklamní plakáty, tak i prospekty firmy Nora odkazují na únorový termín (je na nich doslova napsáno "Start: 18.2. 1966"). Zdá se tedy, že film byl poprvé promítán 18. února 1966. Silvestrovský termín se na první pohled zdá být nejméně věrohodný, protože veřejnost se v tento den věnuje spíše oslavám. Problém má ale překvapivé rozuzlení: snímek byl skutečně promítán v mnoha kinech Německa 18. února 1966, do té doby se žádné představení nekonalo. Tedy až na jednu výjimku: 31. prosince 1965 běžel snímek v kině City v Brémách. Důvodem byla smlouva uzavřená mezi Braunerem a distribuční společností Nora, v níž stálo, že film musí mít premiéru nejpozději do konce prosince 1965. Aby Brauner neporušil ustanovení smlouvy, na které Nora z daňových důvodů kladla velký důraz, proběhla premiéra v posledním možném termínu - bez účasti hvězd a bez přítomnosti médií. Přítomní diváci tak ani netušili, že se zúčastnili světové premiéry filmu.
V roce 1966 se Nora stala obětí tzv. kinokrize a dostala se do konkursu. Ani filmy V říši stříbrného lva a Poklad Inků na tom už nemohly nic změnit, ačkoliv si od nich vedení firmy mnoho slibovalo.
Obsah filmu
Kadir Bej pořádá slavnost na počest Kary ben Nemsího a jeho přátel Halefa Omara, Ahmeda el Cordy, lorda Davida Lindsaye a sluhy Archieho. Radostná nálada je zkalena znepokojivou zprávou: jeden z Kadirových mužů zaslechl, jak se obávaný lupič Abú Sajf domlouvá na uloupení nejstarších chaldejských pokladů, ukrytých v jeskyních hory Nejdir. V čele kněží a strážců pokladů je moudrá Mara Durimeh, babička Kadirovy dcery Ingdži. Kara s Halefem, Ahmedem a Ingdžou se vydají bez otálení na cestu, aby Maru Durimeh varovali před nebezpečím. Mezitím se s Abú Sajfem spojí Machredž z Mossulu, Karův úhlavní nepřítel. Hlídka Abtuelů pod vedením šejka Zedara pronásleduje v poušti lorda Lindsaye a Archieho, protože lord čerpal bez svolení vodu ze studně Abtuelů.
Na Karu ben Nemsího a jeho družinu čeká obtížné překonání slaného jezera. Kara přijme nabídku Abú Sajfa, který se mu představí falešným jménem a slíbí, že družinu druhého dne ráno bezpečně převede přes jezero. V noci unese Abú Sajf a Machredž Ingdžu; jestliže je dívka v jejich moci, Mara Durimeh jistě vydá poklady a podle přání Abú Sajfa se zřekne i křesťanské víry. Kara se s Ahmedem a Halefem pustí přes zrádné jezero. Podaří se jim překonat jeho záludnosti s pomocí Karova psa Dojana. Na břehu však klesnou zcela vyčerpáni do bezvědomí. Tam je najde šejk Zedar a podle zákonů svého kmene o pohostinství se jich ujme. Machredž nedůvěřuje Abú Sajfovi a přikáže svému pomocníkovi Durekovi, aby dívku odvedl z tábora lupičů. Ingdža sice Durekovi uteče, ale Abú Sajf ji dostihne, spoutá ji a s lupiči táhne k Nejdiru, aby se sám zmocnil pokladu.
Také Lindsay a Archie padnou do rukou Abú Sajfa. Machredž se náhodou setká s Abtuely a žádá šejka Zedara o vydání Kary ben Nemsího, který prý patří před pádišáhův soud. Zedar odmítne, vydá ho, až Machredž přinese pádišáhův příkaz. Machredž u pádišáha obviní Karu ze zločinů, které ve skutečnosti spáchal sám a tvrdí, že Kara chce s Abú Sajfem přepadnout Mara Durimeh. Pádišáh Machredžovi uvěří, vrátí mu hodnost a dá mu rozkaz k zadržení Kary ben Nemsího. Po přečtení pádišáhova příkazu musí Zedar ustoupit. Kara stačí ještě tajně vyzvat Ahmeda, aby se svými Haddády pomohl Chaldejům. Pádišáh váhá, zda má věřit Karově obhajobě a jeho slovům o Machredžově podlosti. Kara navrhne zkoušku, při níž mu má Alláh pomoci k prokázání pravdy. Deset nejlepších mužů střílí na Karu, který jede kolem nich na svém arabském koni. Kara je znamenitý jezdec a projde zkouškou bez jediného škrábnutí.
Kara s Halefem neprodleně zamíří k Nejdiru. Také Haddádové, vedeni Ahmedem, jedou na pomoc křesťanským Chaldejům, aby je chránili před proradným Machredžem a pomstili smrt svého šejka Mohameda. Chaldejové se sice statečně brání, ale nemohou dlouho odolávat přesile. V souboji Ahmed zabije Abú Sajfa, osvobodí Ingdžu a se svými muži zažene lupiče na útěk. Bandité se připojí k Machredžovým lidem a připravují se k novému útoku. První útok Chaldejové odrazí. Lstivý bandita slíbí, že odtáhne, jestliže mu vydají všechny psy a kočky z Nejdiru. Pak přiváže zvířatům k ocasům slámu, kterou zapálí. Vyděšená zvířata se vracejí do jeskyní a přinášejí s sebou oheň. Mara s kněžími a ostatními bojovníky se snaží oheň uhasit. Kara se dostane tajně k hoře a domluví se s Ahmedem na plánu, jak Machredže přemoci. S částí Haddádů obklíčí v noci Machredžovy muže a zasáhne. Bandité prchají. Mara Durimeh je smrtelně zraněna Machredžovou kulkou. Kara ben Nemsí vraha zabije a poté spěchá k pádišáhovi, aby mu podle slibu podal zprávu.
Obsah filmu
 | Lex BarkerKara ben Nemsí |  | Ralf WolterHadži Halef Omar |
 | Marie VersiniIngdža |  | Gustavo RojoAhmed el Corda |
 | Dieter BorscheDavid Lindsay |  | Chris HowlandArchie |
 | Ðorđe NenadovićMachredž z Mossulu |  | Sieghardt RuppAbú Sajf |
 | Fernando SanchoPadišáh |  | Charles FawcettKadir Bej |
 | Gloria CámaraBenda |  | Antonio IranzoDurek |
 | Anne-Marie BlancMarah Durimeh |  | Antonio CasasŠejk Zedar |
 | Fernando RubioSadek |  | Rolf RolphsKněz u Marah Durimeh |
Filmový štáb
| Režie ....................................... | Franz Joseph Gottlieb |
| Asistent režie .......................... | Thomas Grimm, Manahen Velasco |
| Scénář .................................... | Franz Joseph Gottlieb |
| Kamera ................................... | Francisco Herrada Marin |
| Střih ........................................ | Walter Wischniewski |
| Stavby ..................................... | Juan Alberto Soler |
| Kostýmy .................................. | Irms Pauli |
| Hudba ..................................... | Raimund Rosenberger |
| Zvuk ........................................ | Max Galinski |
| Pyrotechnik ............................. | Antonio Molina |
| Producent ............................... | Artur Brauner |
| Produkce ................................. | CCC Filmkunst, Berlin |
| Koprodukce ............................. | Producciones Cinematográficas Baltazar, Barcelona |
| Doba natáčení ......................... | 15.3. - 19.7. 1965 |
| Délka ....................................... | 95 min 13 s (originální verze filmu) |
| Premiéra ................................. | 31.12. 1965, Brémy (City) |
| Čs. distribuční premiéra .......... | 27.6. 1980 |
Použitá literatura:
- PETZEL, Michael. Karl-May-Filmbuch : Stories und Bilder aus der deutschen Traumfabrik. Zweite erweiterte Auflage. Bamberg : Karl-May-Verlag, 1999. 544 S. ISBN 3-7802-0153-4.
- PETZEL, Michael. Der Weg zum Silbersee : Drehorte und Dreharbeite der Karl-May-Filme. Berlin: Schwarzkopf & Schwarzkopf, 2001. 288 s. ISBN 3-89602-358-6.
- KASTNER, Jörg. Das grosse Karl-May-Buch : sein Leben, seine Bücher, die Filme. Bergisch Gladbach : Bastei-Verl. Lübbe, 1992. 332 s. ISBN 3-404-28206-X.
- PETZEL, Michael. Das grosse Album der Karl-May-Filme. Berlin : Schwarzkopf & Schwarzkopf, 2009. ISBN 978-3-89602-727-6.
Autor článku - Michaela Kroupová, poslední aktualizace 9.3. 2013