Jsou mayovky out?
Zakladatel: Zatinka
Proč dnes mládež nečte mayovky?
| > | >> | |
 Belenor 02.01.2017 09:15 |
Hah, já to původně nechtěl psát, aby si to někdo nějak chybně nevyložil, ale souhlasím se Zderem :-) Jakožto jeden z autorů webu jsem hlavně rád, že sem vůbec někdo chodí a píše a ještě na úrovni k tomu :-) |
| zdero 01.01.2017 19:33 |
Já bych snad ani neřekl že jsou tady ženy v přesile ale myslím že je to spíš tím, že chlapi jsou až na vyjímky línější psát (včetně mě, přiznávám se ...) Naposledy upraveno: 01.01.2017 19:37, zdero |
 Zeta 01.01.2017 18:55 |
Kniga: S tím se nedá než souhlasit! A řekla bych, že na vině je bohužel otřesná kvalita tzv. čtení pro dívky. Nevím, jak je to dneska, ale za mého mládí (jsem ročník 1984) to bylo přesně jak říkáš, samí koně, znamení zvěrokruhu a tisíc variací na Popelku (chytrá šprtka se zamiluje do třídního grázla, holka z bohaté rodiny do chuďasa, tlustá do sportovce), to prostě nešlo číst. A že já mám ke knihám obecně kladný vztah odmalička a nikdy jsem se neděsila ani školou předepsaného Jiráska a Nerudy. Fáze dívčích románků mě ale minula, možná je odsuzuji neprávem a najdou se tam pěkné věci, těžko říct... Naposledy upraveno: 01.01.2017 18:55, Zeta |
| Kakho-oto 31.12.2016 07:46 |
Vy ženy jste tady na těchto stránkách v přesile: leckoho by to překvapilo. Ve svém okolí neznám ženu, která by mayovky četla ve větší míře. A často jsem se setkal s názory známých, že May je čtení pro kluky (případně muže), nikoliv pro dívky či ženy. Jako návštěvník těchto stránek naštěstí již vím, že Maye čtou i ženy (a některé hodně) a jsem za to rád. |
 Kniga 30.12.2016 22:50 |
No, ja bych to rekal takhle, literaturou pro kluky se mysli prave ta literatura oznacovana jako dobrodruzna, nebo pro mladez, jenze napsat na ni ze je jen pro kluky je urazlive pro holky, ktere maji tenhle tip literatury rady. A neni jich malo. Narozdil od neexistujicich kluku co by meli zajem o knihy z rad "literatury pro divky" - spravnejsi nazev cervena knihovna pro mladez :D. A to mylsim smrtelne vazne. Protoze jsme zazila hodne holek co si sly do knihovny pujcit mayovku, verneovku nebo foglarovku, ale nikdy jsem nevidela ani neslysela o klukovi co by si sel pujcit jeden z "konskych" romanku, kde vystupuji kone a hlavne krasni kluci do kterych jsou hlavni hrdinky zamilovane... Mayovky sjou out proste proto, ze ednak decka ctou min a pokud ctou maji ted tolik dobrodruzne literatury - fantasy a hlavne dystopie - na vyber, ze proste ty mayovky se hodne ztraci... Neni to spatne, je to jen proste vyvoj... |
Zeta 29.12.2016 18:56 |
Honza: Tenhle příměr mě nenapadl, ale něco na něm možná bude...(a teď si představte to neštěstí být žena, nákupy oblečení nemilovat o nic víc, než průměrný chlap, a muset tou vyprahlou a nezáživnou prérií triček, sukní, kalhot a bund rok co rok před Vánoci bloudit v naději, že něco ulovíte. No, hlavně, že je to pro letošek za námi, a zase za rok už člověk ty pocity zmaru a bezradnosti zapomene :-D :-D :-D ) V knihkupectví, aspoň co jsem viděla před Vánoci) to bylo naštěstí půl napůl, jak muži, tak ženy - pragmaticky hádám, že ta mužská polovina byli manželé žen, které se vydaly do těch ostatních obchodů... Spíš mě vyděsil obsah té sekce "pro dívky", dvě třetiny bylo něco o upírech, vlkodlacích a podobné havěti :-D |
 honza. 28.12.2016 21:33 |
Zeta (15.12.) - O čem píšeš, to není problém jen literatury. Stačí se rozhlédnout ve většině kšeftů s oděvy, botama atd... - plná prodejna regálů s dámskými věcmi a někde v koutku se krčí jedna - dvě police s pánskými věcmi. Možná ne tak doslova, ale ten nepoměr je viditelný. Snad jen ve značkových prodejnách je to lepší. Ale to je dáno tím, že ženy jsou "náchylnější" k nakupování než chlapi - hm, u knih to asi platí taky. |
| Kakho-oto 22.12.2016 09:58 |
Dříve jsem byl proti jakýmkoliv úpravám či krácení Mayova díla. Dnes už to vidím trochu jinak. Ztracený syn (Návrat - malá řada) a Hulánova láska (Klára) se mi četly dobře. Třemi díly světa jsem četl v zkrácené úpravě (Návrat - malá řada)a později i v neupravené (či méně upravené) verzi od Hynka (začátek 20. století). V tomto případě už nedokáži posoudit, která verze byla lepší. Na té upravené se mi ale nelíbilo, že z Oskara Steinbacha udělali upravovatelé postavu Old Shatterhanda a z indiána Silné ruky náčelníka Vinnetoua. Byl bych pro vydání upravené verze Cesty za štěstím - Karel May Verlag vydal tento román ve čtyřech až pěti knihách a každá z nich má uzavřený děj, řekl bych (rozhodně tak vydali Ztraceného syna - dvě upravené knihy z této řady vydala před 20 lety Olympia). Nezkrácená a neupravená verze Cesty za štěstím (Návrat - velká řada) se mi totiž zdá až nečitelnou, nedokázal jsem se do toho vůbec začíst. Jako realista ale odhaduji, že jakéhokoliv dalšího vydání tohoto cyklu v češtině se již nedočkáme. |
| mescalero 21.12.2016 06:59 |
Můj názor na kolportáž, který se léty vyvíjel, je ten, že by nebylo marné (čistě z čtenářského hlediska) vydat upravené a krácené texty Karl May Verlagu. Vždyť knihy Cizinec z Indie a Přízrak v křoví se četly docela dobře. Navíc Lesní růženka (přejatý překlad pro nakl. Rubinsteina) stejně není kompletní, chybí asi stovka stránek děje. Nekonečné jalové rozhovory nejsou tím pravým ořechovým, co by se nám na Mayovi líbilo. |
| Kakho-oto 20.12.2016 11:37 |
Těch vydání bylo v první polovině 90. let opravdu velké množství. Nějaká mayovka vyšla třeba třikrát během dvou let, ale navíc pod třemi různými názvy. Povídkové knihy byly útlé a místo jedné tlusté vyšly dvě tenké. Kvůli nějaké povídce jsem si koupil povídkovou knihu, v níž jsou jiné tři povídky, které mám ale klidně i ve třech dalších knihách. Různé názvy povídek jsou samozřejmostí. Návrat vydával cykly ve spoustě dílů a obsáhlé romány vydával dvousvazkově. Kladem Návratu je vydání méně známých mayovek, které u nás do té doby nevyšly nebo vyšly dávno předtím, ale v upravené a zkrácené verzi. Rubem toho ale bylo, že desítky titulů nejsou vhodné pro běžné čtenáře, natož pro děti (kolportážní cykly, krušnohorské novely a povídky - se zamilovanými, pašeráckými či humornými motivy). Kdybych měl začít četbu Maye cyklem Cesta za štěstím nebo knihami s Desavákem, tak bych asi taky u těchto děl skončil. Tím jen narážím na případy, kdy rodiče koupili dětem právě tato díla a pak se divili nezájmu svých potomků. K tomu jistě docházelo. Musím se smát tomu, jak jsou v závěru svazku Duch Llana Estacada (Návrat 1995) chváleny všechny kolportážní romány Karla Maye (vše označováno za jedno z nejlepších mayových děl vůbec) a haněno jejich zkracování a upravování. |
| mescalero 20.12.2016 10:27 |
Ve většinové společnosti jsou mayovky out asi tak od r. cca 1995, tedy poté, co "zlatokopecká" nakladatelství zahltila trh desítkami vydání nejrůznějších mayovek, často v hrůzné podobě. Tohle Maye zabilo obecně, fanoušci drželi Návrat, možná TaM ještě skoro 20 let. Ale nyní už je opravdu konec, ačkoliv nějaký "blázen" může po odvysílání TV trilogie pojmout neblahý podnikatelský nápad, že nějakého toho Maye vydá. Inu, jak říkal můj děda, kšeftař se vším možným: "I prodělek je kšeft". |
| Kakho-oto 20.12.2016 08:20 |
Knižní mayovky nijak nefrčely ani v dobách, když jsem je nejvíce hltal (1992-1998). Mezi mými vrstevníky bylo jen málo těch, co od Maye něco četli (a když ano, tak jen velmi málo). Řekl bych, že to muselo být v jiných oblastech lepší - těch knih vycházelo neuvěřitelné množství. Dnes je situace bohužel ještě mnohem horší, když se ani Návratu vydávání mayovek vůbec nevyplácí (částečně si za to může nakladatelství samo - nesmyslné dělení sérií do x svazků např.). |
Belenor 18.12.2016 10:22 |
No, asi je můj pohled zkreslen tím, že knihkupectví, do kterého běžně chodím, má tak jeden svazek :-) |
| zdero 18.12.2016 09:25 |
Překvapuje ? Proč ? U nás v Třebíči je mají běžně pořád, loňského Vinnetoua, Různá dobrodružství a Poklad od TaM i několik kousků od Návratu. |
Belenor 16.12.2016 06:23 |
Ano, škoda boty :-) Překvapuje mě, že běžné knihkupectví má mayovky :-) Já bych pro ně šel spíš do antikvariátu, kde je 100% jistota nějaké kusy sehnat. |
Zeta 15.12.2016 22:47 |
Před týdnem jsem si v brněnské Olympii kupovala knížku Vinnetou I. - a musela jsem požádat obsluhu o pomoc. Mají totiž asi tři regály označené jako "Čtení pro dívky", ale Mayovky jsou mezi knihami v pěti regálech, označených jako "Čtení pro mládež". Nenapadlo mě to, obešla jsem dvakrát obchod, připustila si, že sekci čtení pro kluky v tom mumraji asi nějak pořád míjím, tak jsem se zeptala. No, nemýlila jsem se, sekce "Čtení pro kluky" neexistuje. Proboha proč ne?! Jinak základní Mayovky měli bez problémů, prodavač se omluvně usmíval, že jich není víc. Kdyby to bylo opačně, a byly tři regály čtení pro chlapce a dívčí knížky by byly mezi "mládeží", tak už se aktivistky dovolávají ombudsmanky. Po téhle smutné zkušenosti si myslím, že to není tak, že by se mayovky nečetly - na odbyt zjevně jdou - jen se dneska už nesmí propagovat dobrodružná literatura pro kluky, plná silných a odvážných chlapů, protože je to sexistické, machistické a vůbec nevhodné. Blbec, co tohle vymyslel, by nezasloužil ani nakopnout, škoda boty. |
| oldo 06.07.2008 13:14 |
ja som čital mayovky 100 krat a stale sa k nim vraciam |
| marcibrno 15.06.2008 10:05 |
no myslim dnesni mladez moc necte, tak mayovky k tomu spadaji. Taky strasne dulezite cist mayovky poprve v urcity vek, myslim kolem 10-14 roku kdy mame v hlave jeste idealy o pravde vzdy vitezici, dostatek fantazie se ponorit do jejich sveta a naivity deti, ktere uz jako dospelejsi nebere v techto knihach. Navic je tu Harry Potter - to je dnesni detske generace hrdina. Ja osobne jsem na mayovkach vyrostla a ted je rozsiruji v USA, kde je nikdo nezna, ale kupodivu v hlavni knihovne v Los Angeles mneli jednu anglickou kopii Winnetou 1-3 dil a tak jsem ji hned pujcila manzelovi a libilo se mu. Ted uz vi odkud znam vsechny ty nazvy mist tu na Zapade a indianske kmeny hihihi. |
| jiří černý 13.05.2008 20:20 |
Mescalerovi: V a OSh. v Údolí smrti se, pokud vím, před r. 1989 u nás v kinech nepromítal, alespoň jsem ho vůbec nezaregistroval, takže ten mne v dětství neovlivnil. Ovšem Reinlovkám se vyrovnal Fregoneseho Old Shatterhand (i přesto, že má evidentně jiný rukopis!), ale veledůležitou roli tam hrála fakta 100%ní herecké obsazenosti hlavních postav a "autentický" dabing, který je zvláště u filmu Old Shatterhand nádherný. Vše ostatní jsem přeměřoval vždy s tímto kánonem "zlaté pětky" a ono to ostatní opravdu bylo slabší nebo přesněji řečeno, "nebylo to ono". Tehdy jsem to hodnotil intuitivně, nepřemýšlel jsem nad tím nijak rozumově, ale dnes zjišťuji, že jsem se nemýlil. Ale to jsme se odklonili od knih k filmům. Jinak zastávám názor, který jsem vyslovil v předešlém příspěvku (Harald Reinl je přinejmenším, alespoň u vinnetouvek, neméně důležitý než samotný Karel May)...Pokouším se číst mayovky i teď, jsa již mužem dospělým a zarostlým, a snažím se dospět k závěru, co je na nich to nejlepší. A k těm nesrovnalostem: asi ta nejzásadnější zklamání pro mne v dětství byla, když se vizáž hrdiny v knize hodně lišila od vizáže hrdiny ve filmu (srovnej např. ilustrace Z. Buriana Old Shatterhanda aj.).A znovu opakuji, tím vzorem, jak má postava správně vypadat, byl pro mne film, nikoliv kniha. Ale uznávám, že u jiných to mohlo být naopak a navíc u orientálních mayovek to nebylo tak výrazné. Naposledy upraveno: 13.05.2008 20:35, jiří černý |
Belenor 13.05.2008 17:44 |
Hm, výroku "dnešní mládež nenačerpá už nic" si dovolím odporovat. Minimálně si mohou zlepšit slovní zásobu a gramatiku. Navíc když si dítě zvykne pravidelně číst, tak podle mě poté přejde i k jiné literatuře. A rozhodně bych fantasy nezavrhoval, existuje spousta kusů, které čerpají z mytologie, at již řecké nebo třeba slovanské, a z historie, takže si nemyslím, že by to bylo nějak výrazně horší než třeba mayovky. Mimochodem přátelství, osobní odvaha a další kladné hodnoty, tj. to, co si ceníme na mayovkách, jsou i ve fantasy příbězích, a výchovná stránka je podle mě důležitější než vzdělávací. |
| > | >> |