Zakladatel: ph2007club
Zeta 02.10.2023 02:25 |
m. Děkuji, porozhlédnu se, co z kolportáže na internetu vyhrabu, a i kdyby právě vyšla nějaká cesta, tak jí rozhodně dám přednost před čtením o cestování ;-) Jinak tenhle film visí v jakési "předprodukci" už snad patnáct let. Je to víceméně pokus Čechoameričanů (nebo jejich potomků) o natočení Vinnetoua ve skutečné Americe a co nejvíce podle knih. Projekt jako obvykle vázne na penězích. Míval i vlastní webovou stránku, ale už je nedohledatelná, nebo teda aspoň mně se to zpětně nepovedlo. Mělo se jednat o crowfundingovou věc - k dohledání je https://www.indiegogo.com/projects/winnetou-the-beginning--2#/ a https://www.linkedin.com/pulse/winnetou-beginning-john-h%C3%B6rnschemeyer Osobně si nemyslím, že se film někdy reálně uskuteční, byť ještě v roce 2016 to vypadalo slibně, ale to už taky máme 7 let nazpět... |
m. 02.10.2023 01:37 |
Zeta: držím palce, ať to v zimě vyjde! a dej pak vědět, jestli/jak se líbilo... doporučuju spíše tu neupravenou verzi (tedy ne T+M a malou řadu Návratu) a OT: nevíš něco víc o tomhle? https://www.csfd.cz/film/344736-winnetou-the-beginning |
Zeta 01.10.2023 20:32 |
Taktéž jsem teď neměla čas, bohužel. Zkusit kolportáž si plánuju přes zimu, pokud zas nebude mít manžel nápad na čtyři měsíce dlouhou cestu napříč USA tam a zpátky, to pak budu ráda, že stihnu přečíst po kouskách Vánoce :-D Děkuju za doporučení, knih, které je dobré zkusit do začátku, Třemi díly světa zní slibně! Jinak jestli číst mayovky...můj názor je asi jasný, že samozřejmě ano! Oslovily mě vlastně až jako dospělou, dvaatřicetiletou vdanou ženskou, a propadla jsem jim tak, že jsem četla jednu za druhou, úplně mě ten svět pohltil a zatím nepustil. ALE Obrovsky záleží na nastavení každého člověka. Znám i několik mladých holek, které jsou do Maye nadšené - jedna je Polka, další Němka, jedna i Češka...všechny nadšence a nadšenkyně do mayovek podle mě spojuje základní premisa toho, že i v dospělosti jsou schopní se dívat na svět tak nějak "dětsky pozitivníma očima". Věřit v to, že lidé jsou v podstatě dobří, a že dobro existuje. Ctít hodnoty jako přátelství, čest, pravdomluvnost. Ohleduplnost k přírodě a obrovská tolerance k jinakosti, ať už mluvíme třeba o lidech z jiných zemí, LGBTQ, lidech jiné barvy pleti, jiného politického smýšlení, víry atd. Většina z nás má i další řeklo by se romantické koníčky - cestování, turistika přírodou, tramping, country hudba, železnice...ta kamarádka z Polska kromě Maye ještě fantasy, Němka zase japonskou Mangu, já krimi...opět všechno to jsou žánry, kde v podstatě většinou vítězí dobro nad zlem, byť už kolikrát ne v tak přímočaré podobě jako u mayovek pro mládež (v mayovkách z éry symbolismu je například 100% výhra dobra taky už tak trochu diskutabilní - viz.jak postava Old Shatterhanda říká, že Karou ben Nemsím i Old Shatterhandem BYL, ale už není...) TAKŽE Myslím, že kdo tohle nastavení v sobě od dětství má - nevím, jestli jde nějak naučit si jej uchovat - toho mayovky budou oslovovat až do pokročilého věku, protože sice samozřejmě zestárne fyzicky, ale duchem nikdy. Kdo ho nemá, možná přečte jednu coby odrostlejší dítě, a pak už se k nim nevrátí... Naposledy upraveno: 01.10.2023 20:34, Zeta |
La Luna 25.09.2023 21:41 |
Belenor: Vůbec se neomlouvej, všichni to známe, když má člověk starostí víc než dost. S Cestou za štěstím teda počkám, až jak se mi bude líbit ten zbytek. Pro mě osobně mají mayovky cenu hlavně tím, že mě hodně ovlivnily během dětství a dospívání. Díky nim jsem si oblíbila dobrodružnou literaturu a odmalička jsem měla před sebou motto: "Nedívej se na barvu na barvu pleti, původ nebo vyznání, ale do nitra člověka." Je pravda, že dospělý už vidí svět trochu plastičtěji, na druhou stranu si myslím, že spousta Mayových úvah, například v Ardistanu a Džinistanu, je zajímavých a myslím si, že může zaujmout i Mayem neodchovaného čtenáře. |
Belenor 22.09.2023 20:08 |
Omlouvám se, že to tu nežije, priority jsou jinde. Z kolportážních jsem nečetl Ztraceného syna, tak nemám názor. Třemi díly světa, Lesní růženka a Hulánova láska ujdou, Cestu za štěstím spíš nebrat :-) Humoresky a vesnické příběhy vesměs ujdou, co si tak vybavuji. A jestli vůbec číst mayovky? Já si myslím, že hodně záleží na konkrétním čtenáři. Mayovky rozhodně nejsou pro každého a obzvlášť dospělý čtenář asi ohrne nos nad, řekněme, černobílostí a schématičností mayovek a nad dokonalostí hlavních hrdinů. Je to jako klasické komiksy, jasně daní superhrdinové a padouši, a buď je tak člověk akceptuje, nebo je zahodí a utrousí něco o odpadu. |
La Luna 22.09.2023 19:52 |
m: Děkuju za doporučení. Mám dojem, že už mi něco takového prošlo pod rukama, ale nejsem si jistá. Jak je to ve více vydáních, tak je zmatek v názvech. Historický román určitě nevadí. U Maye jsem si to zatím neuměla představit, ale s tím, kolik práce si dával s výzkumem pro svoje dobrodružné příběhy, tak se nebojím, že by se to nedalo číst. |
m. 22.09.2023 19:24 |
La Luna: pokud je chuť, tak určitě! Začal bych Třemi díly světa, to mi (i v té neupravené verzi) přijde "nejvíc jako mayovka", pokud bude bavit, pak bych dal Tajemství starého rodu. Pokud nevadí tradičnější historický román, tak Hulánova láska, pokud spíše společenský román, určitě i Ztracený syn. |
La Luna 22.09.2023 16:18 |
Možná by se to dalo použít k menšímu oživení atmosféry :) Nejspíš už se to někde probíralo, ale má někdo doporučení, co číst z Mayových kolportážních románů, humoresek apod.? Popřípadě, jaké z nich spíš vynechat nebo odložit? Už nějakou dobu přemýšlím, že bych se do nich pustila, jenom nevím, kde začít, a tak to pořád odkládám... |
Kačka 22.09.2023 10:42 |
Tady je to mrtvý, v současnosti se akorát postujou fotky a dávají palce do fanouškovských skupin na Facebooku :) Jinak, samozřejmě číst, pokud je chuť. Je to čistě subjektivní. Naposledy upraveno: 22.09.2023 10:43, Kačka |
ph2007club 22.09.2023 09:21 |
Táto téma by chcela byť protikladom k téme "V jakém pořadí je číst?". - Takže, do toho! :) |