Mayovky na Internetu

Vánoce

„Weihnacht!“ (1897)

„Nejhorším nepřítelem člověka jsou jeho vlastní vášně“ – Karl May, Vánoce1

Tento pozdní Mayův román si drží kostru klasické dobrodružné mayovky, ale je protkán osudem Karlova spolužáka Carpia (přezdívka, pravým jménem Hermann Lachner) a osudem šlechtice Hillera, odpadlíka od Boha. May román napsal přímo pro Fehsenfelda, který ho vydal na Vánoce 18972. V tomto románu May v textu zmínil své pravé příjmení "May".

Úvod románu je plný svěžího humoru připomínajícího scény s Halefem, Carpio se mladému Halefovi svým chováním trochu podobá. V dalším textu je však humor potlačen na povrch vystupujícím tragickým osudem Carpia. V románu se dozvídáme, že byl Carpio svým otcem nucen do studií, na která neměl, což může být projekce Mayova vlastního dospívání3. Carpio by se radši věnoval svému oblíbenému uměleckému vyřezávání. May vyslovuje názor, že je nesmyslné nutit potomka do studií, při kterých se trápí, když by byl spokojenější v řemesle (které má "zlaté dno"). Trochu překvapivé je Karlovo rozhodnutí nevrátit se z hor, když vidí, že je Carpio vážně nemocný. Že by upřednostnil potřeby většiny (Šošonů) před potřebami menšiny, resp. jednotlivce (Carpia)?

Významnou roli v příběhu hraje zbožná vánoční báseň, kterou Karl napsal jako student a vyhrál s ní soutěž básníků. Vyšla tiskem a řada lidí v románu si ji zamilovala. Vrcholem románu pak je okamžik návratu odpadlíka k Bohu částečně i prostřednictvím této básně. Old Shatterhand je zde zobrazen jako silně věřící člověk, současně zavrhuje pokrytce a falešně zbožné lidi. Nejen z názvu románu je patrný Mayův kladný vztah k Vánocům, zdůrazňuje jejich zbožný význam a jejich posvátnost.

V roce 2006 byla v Sokolově, o kterém se May zmiňuje, instalována pamětní deska. Zimní cestu, popisovanou v první kapitole knihy, nelze doložit, ale hostinský Franzl je založen na skutečné osobě Franze Scholze a Carpiovým předobrazem mohl být Mayův spolužák Friedrich Wilhelm Garbe. Má se za to, že údolí řeky Labe mezi Drážďany a Brnou nad Labem bylo Mayovi za vzor při psaní pasáží z Rocky Mountains4.

Rok
Vazba
Poznámky
1909
Vazba vydání u nakladatele Aloise Hynka. | Il. Věnceslav Černý.

Alois Hynek - Překlad: J. L. Turnovský. Ilustrace: Věnceslav Černý. Druhé vydání 1919. V postatě stejný text jako u Návratu vč. zesměšňování Němců a většiny chyb (Hammerdoull, Dik Stane, Fare West...). Některé chyby má navíc (Sweet-Watter), některé naopak ne (viz pozn., str. 225). Oproti Návratu používá správně jméno Šarlí. Čeština archaičtější.

1934
Vazba vydání u nakladatelství Toužimský a Moravec.

Toužimský a Moravec (Velká řada) - Překlad: F. Dobrovolný. Ilustrace: Zdeněk Burian, Věnceslav Černý, Claus Bergen.

1992
Obal porevolučního vydání u nakladatelství Toužimský a Moravec. | Il. Zdeněnk Burian

Toužimský a Moravec - Překlad: Zlata Kufnerová. Ilustrace: Gustav Krum. Přebal prvního vydání Zdeněk Burian. Druhé vydání 1997. Občas překlepy a chybějící věty v rozhovorech (140, 155, 315, 332, 353, 374), nějaké rozdíly od originálního textu (Mayer -> Meier - možná nápověda čtenáři, který neví, jak se Meier vyslovuje), nicméně překlad celkem věrný a čtivý Většinu cizích slov má správně, systematicky nepřekládá "pshaw", "prayer-man", "indsman".

2008-2010
Obálka vydání u nakladatelství Návrat. | Il. Miroslav Pospíšil.

Návrat (Souborné vydání románů Karla Maye) - Překlad: J. Turnovský. Adaptace: Milan Valoušek. Ilustrace: Miroslav Pospíšil. První svazek uvádí rok 2008, ač vyšel až v roce 2009, druhý svazek vyšel v dubnu 2010. Srovnatelné s porevolučním TaM, nicméně např. chybí sloky Mayovy básně, podivné překlepy - Dik Stane, Cour místo Court, thooat místo throat, Hammerdoull), Sapho místo obvyklejšího Sapfó, uvedení přezdívky je jinak oproti originálnímu textu, Yakoupi místo Yakonpi, Ildži místo přesnějšího a obvyklejšího Ilči, Charley místo Šárlí. Na mnoha místech si překladatel utahuje z Němců. Celkově se od německého textu liší více než verze TaM z roku 1992. Některé části zůstaly německy ("Globetrotter", "Busenfreund", "gute Stube", Franclovy rýmovačky).

Děj (varování: text vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla)

Mladý student May napíše vánoční báseň a získá za ni třicet tolarů. S kamarádem Carpiem cestují po Krušných horách, zavítají do Čech a ve Falknově (nynější Sokolov) potkají nemocného starce s dcerou a vnukem, kteří se snaží dostat do Brém a odtud do Ameriky. V hostinci, kde přenocují, žena ztratí lodní lístky. Karl a Carpio je ženě donesou, přicházejí v okamžiku smrti starce. Karl ženu obdaruje penězi a loučí se.

Děj se posouvá v čase a prostoru - Karl a Winnetou mají v plánu jet na Východ. Ve městě Westonu Karl přebývá v hostinci, kde též bydlí zbožný prodavač náboženských knih. Karla vytočí v okamžiku, kdy se mu pokusí prodat jeho vlastní vánoční báseň. Od té chvíle jsou znepřáteleni. Karl se mimo jiné dozvídá o paní Hillerové. Tato paní a její syn jsou staří známí z Falknova. Karl se dozvídá, že její manžel je lovcem kožešin a že se již dlouho neukázal. Místo něj dorazil Indián s mluvící kůží. Karl indiánský dopis rozluští. Hiller je v zajetí, má být vykoupen puškami. Karl a Winnetou tedy vyrážejí na pomoc.

Při další cestě sledují modlitebníka a jeho kumpány. Vlečou Carpia a jeho strýce, kteří mají vytěžit zlato z ledového jezera. Pro jeho nešikovnost a roztržitost je Carpiovi přezdíváno Old Jumble ("Zmatkář"). Vysvobodí Carpia, ale jeho strýc nevěří, že je modlitebníkem ohrožen, a pokračuje s nimi. Winnetou vyslovuje předtuchu, že zesláblý Carpio v horách zemře, Karl přesto rozhodne pokračovat v cestě.

Následující část románu řeší konfikt mezi Šošony, vedou je Avaht-niah a Vagare-tei (Žlutý jelen), a Upsaroky, které vede Jakonpi-topa (Čtyři honáci). Byli proti sobě poštváni Petehem a jeho Krvavými Indiány, kteří zabili několik Upsaroků a svedli čin na Hillera a Šošony. Po vyřešení konfliktu Karl a spol. pokračují za modlitebníkem, kterému se podařilo unést opět Carpia. Karl se navíc pohádá s Hillerem kvůli svým křesťanským názorům.

U naleziště se Hiller a modlitebník přou o naleziště a jsou lapeni Karlem a jeho družinou. Zlato je vytěženo, padouši vyhnáni a Karl, Winnetou, Carpio a další jsou zastiženi zimou v horách. Usídlí se v úkrytu Šošonů. Jsou sledováni padouchy. Ti se utáboří na špatném místě, zavalí je kamení a jsou napadeni medvědem. Carpio má vidinu, díky které je Hiller Karlem zachráněn. Jeho názory na Boha se začínají rozpadat a definitivně mění názor během oslavy Vánoc. Carpio z posledních sil recituje Karlovu báseň a umírá.

Na jaře pak přeživší sestoupí z hor a Karl s Winnetouem podniknou cestu na Východ. Karl pak cestuje do Německa a na podzim navštíví Halefa u Tigridu.

Poznámky:

[1] Vánoce, Toužimský a Moravec (1992), str. 441.
[2] Karl-May-Handbuch, str. 227.
[3] Karl-May-Handbuch, str. 229.
[4] Karl-May-Handbuch, str. 227.

Použitá literatura:

(Ondřej Majerčík - aktualizováno 23. 6. 2019)