Mayovky na Internetu

Mahdí (V zemi Mahdího)

Der Mahdi (Im Lande des Mahdi) (1891-1896)

Román nejprve vycházel pod názvem Der Mahdi v týdenníku Deutscher Hausschatz. První část, nesoucí podtitul Am Nile (Na Nilu), May napsal na začátku roku 1890, vycházela pak v letech 1891-1892 a později s drobnými úpravami jako první svazek knižního vydání románu u Fehsenfelda. Druhou část Im Sudan (V Súdánu) May napsal ve druhé polovině roku 1890, vycházela časopisecky v letech 1892-1893 a knižně jako druhý svazek a část třetího svazku vydání u Fehsenfelda. Zde May narazil na problém, že druhá část byla na jeden svazek příliš dlouhá, tak upravil závěr a navázal dalšími dvěma kapitolami (1896).

Děj je poměrně rozsáhlý. V poslední třetině přibývá křesťanských projevů Maye. Zajímavé jsou paralely s Mayovým životem. Např. Murad Násir, který se neúspěšně pokoušel Karu oženit se sestrou, je podobný Münchmeyerovi, který se pokoušel k sobě Maye přivázat taktéž sňatkem. Obdobně by mohl být rajjís effendiná srovnáván s Josephem Kürschnerem, vydavatelem časopisu Der gute Kamerad, nejprve dobrý přítel, později se měnící v protivníka, když Mayovi začal příliš mluvit do psaní.

Mahdí je skutečnou osobou. Muhammad Ahmad (1845-1885) se prohlásil kolem roku 1880 za nového proroka, mahdího, kterého Alláh vyslal očistit islám a zničit nevěřící. Skutečně se mu podařilo úspěšně obsadit Chartúm, porazit britského generála Gordona a ovládnout Súdán. Jeho následovníci později podlehli britským a egyptským vojskům, ale i tak se v Súdánu mahdího potomci udrželi dodnes. [1]

Rok
Vazba
Poznámky
1907
Vazba prvního českého vydání románu od nakladatelství Alois Hynek. | Il. Věnceslav Černý.

Alois Hynek - Překlad: J. L. Turnovský. Ilustrace: Věnceslav Černý. Tři svazky pod společným titulem Na březích Nilu. Pravděpodobně výchozí text pro TaM a Návrat.

1933-1934
Vazba vydání od nakldatelství Toužimský a Moravec.

Toužimský a Moravec (Malá řada) - Cyklus V zemi Mahdiho. Svazky Na březích Nilu (1933, il. Věnceslav Černý, Zdeněk Burian), Otec pěti set (1933, il. Věnceslav Černý), V ebenové zemi (1933, il. Věnceslav Černý), Poslední otroci (1934, il. Věnceslav Černý). Překlad: F. Dobrovolný. Pravděpodobně výchozí text pro GABI.

1976-1979
Vazba vydání u nakladatelství Olympia. | Il. Gustav Krum

Olympia - Svazky Lovci lidí (1976, př. Magda Reinerová), Mahdí (1977, př. Vlasta Dvořáčková), V Súdánu (1979, př. Kamila Jiroudková). Ilustrace: Gustav Krum. Vychází z bamberského vydání z roku 1952. Název cyklu není uveden. Překlad vychází z již upraveného německého textu, nicméně je prostřední díl velmi věrný, ostatní dva díly jsou značně zkrácené. Text se nebojí německého původu hlavního hrdiny ani jeho křesťanství a neobsahuje Turnovského zlepšováky.

1993
Vazba vydání u nakladatelství GABI. | Il. Adam Glajc.

GABI - Cyklus V zemi mahdího. Svazky Na březích Nilu, Otec pěti set, V ebenové zemi, Poslední otroci. Dle všeho stejný výchozí překlad, jako má Návrat - jen drobné rozdíly (slovosled, některé výrazy). Dle názvů jednotlivých svazků převzato od TaM. Obecně zamlčuje němectví, redukuje zmínky o tom, že je hlavní hrdina křesťan (občas jsou, jinde křesťan -> Frank). Čeština působí zastarale (na dnešní dobu) - Návrat má modernizaci lepší. Vesměs zachovává Turnovského zlepšováky, ale někdy je zkrácením textu vlastně napravuje.

2002-2003
Obálka vydání u nakladatelství Návrat. | Il. Josef Pospíchal.

Návrat (Souborné vydání románů Karla Maye) - Máhdí. Překlad: J. L. Turnovský a Vladimír Šunda. Ilustrace: Josef Pospíchal. V textu je velké množství zlepšováků na adresu všech možných osob, které jsou rádoby vtipné, nebo jen jízlivé, skoro co strana, to něco navíc. Jinak věrné včetně náboženských pasáží. Arabská jména a výrazy asi Návrat opsal z Olympie.

Děj (varování: text vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla)

Kaple mrtvých

Předehru, vloženou ovšem jako retrospektivu až ke konci románu, má u kurdských kmenů několik let před hlavním dějem. Hadži Halef Omar a Kara ben Nemsí právě putují po Persii, Ríh je ještě naživu. Dorazí do vsi Choj, kde si v hánu chtějí odpočinout. Krčmář je okraden zdánlivě opilým Kurdem o spoustu peněz. Přijíždí potulný kazatel Sala ibn Akil. Pokusí se Karla zabít, ukazuje se, že je to synovec šejka Bebehů, kterého Halef v minulosti zastřelil. Nechají Salu běžet.

O dvě hodiny později někdo na druhé straně vsi založí požár. Karl a Halef se vrhají na pomoc, "poperou" se s podivnou požární stříkačkou a po návratu zjišťují, že jim byli ukradeni koně. Dozvídáme se, že zlodějem peněz byl Akil, otec Saly, který šejkovi Kelhurů prozradil přítomnost skvělých koní, aby se vykoupil z krevní msty. Místo toho jsou však i se synem Kelhury zajati.

Kelhurové chtějí předhodit Salu a jeho otce medvědovi, duchovi křesťana, který byl zabit u kaple mrtvých (musallá el amvat). Karl s Halefem zabijí medvědici s třemi mláďaty, osvobodíce tak Salu s otcem, a oberou Kelhury o koně, zajmou šejka Šíra Samureka. Svými činy Karl přiměje Kurdy ke smíru, vracejí se i s ukradenými penězi do Choje.

Svatá kádíríja

V Káhiře se Karl seznamuje s Muradem Násirem, který o Karlovi slyšel od obchodníka Latréaumonta, jehož syna Karl zachránil ze zajetí. V hospodě, kde s Muradem pijí plzeňské, se Karl ujme černošského chlapce a jeho sestry, kteří slouží Abd el Barakovi, se kterým se Karl znepřátelí. V Muradově domě pak polapí Karl strašidla, z nichž se vyklube Abd el Baraka a jeho přisluhovači ze svaté kádíríje. Murad má sluhu Selima, dlouhána, který má plnou hubu svých činů, ale je zbabělec neskutečných rozměrů.

Karl s dětmi nasedá na loď, aby se s Muradem setkal v Asijútu. Ukazuje se, že loď patří kádíríji, ale Karl úklady nepřátel přečká bez újmy a makonec se seznamuje s rajjísem efendiná, kapitánem místokrále. Ten odhaluje, že jde otrokářskou loď. Karl pomůže na svobodu svedenému kormidelníkovi a pak se, spřáteliv se s rajjísem, plaví na jeho lodi Sokol do Asijútu.

Ibn Asl

Tam loď opouští a je ubytován v pašovském paláci. Muž jménem Ibn Vask Karlovi ukáže hrobky králů. Ibn Vask se zmiňuje o bratrovi, který zmizel hlouběji na jihu. Potkají fakíra, který Karlovi nabídne prohlídku dalších hrobek. Tato nabídka se ukáže jako past, Karl je uzavřen v podzemí, ale dostane se ven, osvobodiv sebe, Selima a mladíka Ibn Níla, který byl též uzavřen v podzemí. Fakír je totiž spojenec mužů z kádíríje a jmenuje se Abd Asl. S Muradem se Karl ve zlém rozchází, když mu Turek nabídne spolupráci při otrokaření a chce si jej uvázat sňatkem se sestrou.

Místo toho se Karl, Ibn Níl a Selim spolčují s poručíkem rajjíse efendiná a jeho oddílem vojáků a společně zajmou skupinu otrokářů, kteří zajali ženy z kmene Fessara. U jedné ze studní Karl vyslechne Murada a Abd Asla. V nedalekém vádí se má objevit Ibn Asl, slavný otrokář. Připraví se na něj, ale otrokář ujede na své bílé velbloudici. Karl s Ibn Nílem doprovázejí osvobozené ženy do jejich domoviny. Odtud cestují do Chartúmu. Cestou zajmou Abd Asla a jeho tlupu, číhající na Karla. Na scéně se dále objevuje muž, budoucí mahdí. Karl se dozvídá o úkladech proti rajjísovi efendiná a jedou mu s Ibn Nílem na pomoc. Vetřou se do Ibn Aslova doupěte a dozví se detaily, ale jsou zajati a jen tak tak se jim podaří prchnout. Spojí se s rajjísem a polapí otrokáře až na Ibn Asla, který opět prchá.

U Otce pěti set

Od rajjíse dostane Karl doporučující dopis pro Otce pěti set, mudíra Fašody. Cestou do Fašody Karl s Ibn Nílem objeví karavanu, ve které je jako otrok vlečen Halíf Sachr, ztracený bratr Ibn Vaska. Objeví se Ibn Aslův posel. Karl jej polapí a osvobodí Halífa. Ve Fašodě se Karl seznámí s Otcem pěti set. Je odhalen otrokář v podobě velitele Arnautů a popraven.

Přijíždí rajjís efendiná. Při další cestě po Nilu narazí na černocha, z něhož se vyklube strýc dětí, které Karl přivezl z Káhiry. Jde o náčelníka černochů, které Ibn Asl najal na ghazvu. S jeho pomocí vyplení nyní poloprázdnou zeríbu a vyrážejí za Ibn Aslem dále na jih.

V zajetí

Cestou zajmou Abd el Baraku, který je na rajjísův pokyn popraven. Konečně na volech dorazí do vsi, kterou chce Ibn Asl vyplenit. Rajjís žárlí na Karlovy úspěchy a vyštve jej. Při cestě k jiné vsi, kde chce Karl prosit o pomoc pro ohroženou osadu, jsou Karl s Ibn Nílem zajati Ibn Aslem a donuceni přihlížet brutálnímu lovu lidí. Pak pochodují na osadu, chráněnou rajjísem. Karlovi se poštěstí osvobodit se, takže se podaří nakonec osadu včas varovat a Ibn Asl je konečně lapen a popraven.

Hon na otrokáře

Po retrospektivě děj pokračuje cestou po Nilu zpět. Rajjís vyštve Karla napřed pátrat po otrokářích. Zdaří se mu a lapí otrokáře, vlekoucí skupinu el Homrů. Dále se dozvídá o pasti, připravené na rajjísovu loď. Čekají na rajjíse, po jeho příjezdu dojde k pěstní konfrontaci a Karl se zmocní rajjísovy lodi.

Vyplouvají vstříc pasti, o níž se podrobněji Karl dozvěděl od zajatého zbabělého otrokáře. Karl infiltruje otrokářskou skrýš el Michbája a nalezne zde uvězněného Salu ibn Akila. Osada je dobyta, přítomní otroci propuštěni a otrokáři předáni rajjísovi efendiná. Konečně Karl dorazí k průvodci Ibn Vaskovi a přivádí k němu nalezeného bratra. Nakonec se Karl rozloučí v Káhiře s Ibn Nílem, Selimem a Salou ibn Akil. Slibuje, že o Salovi bude psát ve spisku "Mara Durimeh".

Poznámky:

[1] Al-Mahdí - Wikipedie, otevřená encyklopedie [online]

Použitá literatura:

(Ondřej Majerčík - vytvořeno 26. 12. 2007, aktualizováno 26. 4. 2023)