Mayovky na Internetu

Krevní msta

Blutrache (1894)

Dobrodružný příběh z okolí Basry vyšel poprvé v roce 1894 v kalendáři Regensburger Marien-Kalender. V roce 1897 jej May zařadil do sbírky Auf fremden Pfaden (23. svazek sebraných cestospisů). V této verzi May odstranil zmíny o Deutscher Hausschatz a předchozích kalendářích.

Kara ben Nemsí s Halefem a Umarem ibn Sádikem vyrážejí na prohlídku staré Basry, kde jsou oloupeni. Vydají se po stopě zločinců a učiní objev, který jim dopomůže k navrácení věcí. Halef říká, že uctívá Ísu1. Též dostane příležitost projednou zazářit místo Kary ben Nemsího2. Na to, že jde o příběh z kalendáře, není tak misionářsky laděný. Díky všem těmto prvkům se jedná o jeden z nejlepších Mayových kratších příběhů.

Rok
Vazba
Poznámky
1910
Různá dobrodružství - vazba, Hynek, 1910 | Il. Věnceslav Černý.

Alois Hynek - ve svazku Různá dobrodružství. Ilustrace: Věnceslav Černý. Překlad: J. L. Turnovský. Zřejmě překlad verze z Auf fremden Pfaden. Pravděpodobně jde o prazáklad všech dalších vydání vč. nedostatků, např. zveličování závislosti Kary ben Nemsího na kouzelné pušce nebo otočená zmínka o indiánech.

1933
Hadži Halef Omar - obálka, TaM, 1933 | Il. Zdeněk Burian.

Toužimský a Moravec - ve svazku Hadži Halef Omar jako Omarova krevní msta. Ilustrace: Zdeněk Burian, Věnceslav Černý. Překlad: Jiří Freund. Zamlčuje, že je hrdina křesťan, zamlčuje, že Halef uctívá Ísu, a další nepřesnosti. Oku lahodí retro-čeština.

1974
Pouští a prérií, Albatros, 1974 | Il. Zdeněk Burian.

Albatros - ve svazku Pouští a prérií jako Umarova krevní msta. Ilustrace: Zdeněk Burian. Překlad: Alena Hartmanová. Překladatelka zřejmě vyšla z překladu TaM - Hadži Halef Omar, a porovnala s upravenou německou verzí, jinak si nedovedu vysvětlit přejmenování Abd el Kahira na Abd et Táhira při současně velké shodě s TaM. Text místy zkrácen, zejm. odstraněny zmínky o křesťanství (str. 60, 63, 70, 80, 86, 88). Velký plus za Burianovy ilustrace.

1993
Z Murzúku do Kairvánu, GABI, 1993 | Il. Adam Glajc.

GABI - ve svazku Z Murzúku do Kairvánu. Ilustrace: Jan Hora, obálka Adam Glajc. Zřejmě věrná reprodukce Hynkovy verze vč. místy archaické češtiny a chyb.

1994
Krevní msta/Kutb, Votobia, 1994 | Il. Jiří Komár Jurečka.

Votobia - ve svazku Krevní msta/Kutb. Ilustrace: Jiří Komár Jurečka. Překlad: Jan Navrátil. Zřejmě věrná reprodukce Hynkovy verze vč. nedostatků. Oproti GABI čeština modernější.

2012
Různá dobrodružství, TaM, 2012 | Il. Věnceslav Černý.

Toužimský a Moravec - ve svazku Různá dobrodružství. Ilustrace: Věnceslav Černý. Překlad: J. Turnovský, upravil Gustav Kadlec. Nemá některé nešvary verze ze sbírky Hadži Halef Omar (nezamlčuje křesťanství), jiné zachovává (např. Ísá - str. 184) nebo přidává (chybí zmínka o postroji rešma - str. 181). Tu a tam tiskové chyby (např. bakbara, str. 209).

Děj (varování: text vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla)

Začíná dopisem od Halefa, který se zmiňuje o svém půlročním synovi, Umarovi ibn Sádikovi a Ríhovi. Kara ben Nemsí je pozván k Haddedinům, ale pozvánce vyhoví až po dvou letech. S Halefem kromě jiných zážitků kolem Tigridu vyrazí do Basry společně s Umarem a jeho švagrem Mesúdem. Rozhodnou se navštívit starou Basru. Od podvodníka, vydávajícího se za Abd el Kahira, si půjčí koně. Jsou zavedeni do léčky, Mesúd je zabit. Karovi jsou ukradeny pušky a Halef dostane ránu, že mu "hlava bzučí jak medvěd, kterého skolili u uhlíře" (Ve stínu pádišáha). Umar vyhlašuje krevní mstu.

Vrátí se do Basry a u mutasarrifa narazí Kara ben Nemsí na pravého Abd el Kahira. Vydávají se i s ním po stopách vraha a podvodníka. Jmenuje se Abd el Birr a je to šejk Máliků ben Handhala, jak jim sdělí šejkův protivník. V noci nalezne Umar dítě. Pokračují v pátrání po vrazích. Nakonec je objeví, ukazuje se, že nalezenec je syn šejka Abd el Birra. Umar upouští od krevní msty, neboť si děcko oblíbil a nechce se mstít na jeho otci.

Poznámky:

[1] Z Murzúku do Kairvánu, GABI, str. 102
[2] Z Murzúku do Kairvánu, GABI, str. 146+

Použitá literatura:

(Ondřej Majerčík, vytvořeno 3. 1. 2018)