Mayovky na Internetu

Ardistan a Džinistan

Der 'Mir von Dschinnistan, později Ardistan und Dschinnistan (1907-1909)

Rok
Vazba
Poznámky
1923
Zdobená vazba vydání z roku 1923 od nakladatelství Vojtěcha Šeby. Vyšlo pod titulem "Ardistanem do Džinistanu"

Vojtěch Šeba - Ardistanem do Džinistanu, dva svazky, přel. Jar. Rudloff, il. Jos. Ulrich

1938
Obálka vydání z roku 1938 od nakladatelství Toužimský a Moravec. | Il. Zdeněk Burian.

Toužimský a Moravec - Vyšlo jako součást románu V říši stříbrného lva

1992
Vazba vydání z roku 1992 od nakladatelství Laser. | Il. Petr Súkeník

Laser - od kapitoly "V Ikbálu" svazku Růže ze Šírázu románu V říši stříbrného lva, stejně jako TaM, drobné textové odchylky od Návratu (např. se vyskytuje Klára)

1998-1999
Obálka vydání z roku 1999 od nakladatelství Návrat. | Il. Josef Pospíchal

Návrat - tři svazky velké řady, přel. Vladimír Šunda zřejmě s využitím verze od Šeby, il. Josef Pospíchal.

2000
Vazba vydání z roku 2000 od nakladatelství Levné knihy. | Il. Milan Fibiger

Levné knihy - Stejné vydání jako od Laseru, jiné kresby.

Toto je poslední Mayův román z orientálního prostředí a těsně navazuje na román V říši stříbrného lva. Ardistan a Džinistan jsou dvě fiktivní země - Ardistan představuje zejména ve svém vládci špatné lidské vlastnosti a vzhlíží závistivě k mírumilovnému Džinistanu, jehož vládce naopak boj, který nabízí ardistanský emír, odmítá a v nouzi Ardistanu nabízí pomoc. Je na emírovi z Ardistanu, zda pomoc přijme. A Kara ben Nemsí má být nástrojem, který pohne emíra ke smíření.

Román v jistém ohledu připomíná novodobé fantasy eposy, pozadí příběhu je tvořeno legendou a věštbou, která v průběhu příběhu dojde naplnění. Pasáže v městě mrtvých jsou na hranici indiana-jonesovského dobrodružství spojeného s náznaky nadpřirozené báchorky. Mayův pacifismus promlouvá v plné síle, vyzývá k vítězstvím bez obětí a krveprolití a doufá, že tomu tak v budoucnu bude.

Děj (varování: text vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla)

Příběh začíná v Ikbálu v rezidenci Mary Durimeh, která dává Karlovi úkolem vyrazit do Ardu, hlavního města Ardistanu, jednat o míru. Jako znamení dostává prsní štít ze zvláštní slitiny. Setkávají se s kmenem Usulů, urostlých, ale dobráckých lidí, a též s Pardálem, synem šejka Čobanů, který je na výzvědách proti Usulům. Usulové na ostrově vězní džirbaniho, neboli prašivce, protože má zcestné myšlenky. Karl dosáhne jeho osvobození a ve spolku s ním táhnou proti Čobanům, kteří chtějí Usuly napadnout. U soutěsky, kde má dojít k přemožení Čobanů, Karl poznává Abd el Fadla a jeho dceru Marhamé, kteří přicházejí z Džinistanu. Čobanové jsou lapeni, všichni kromě Pardála svolují ke smíru, Pardál mizí směrem k Ardistanu.

V Ardu jsou Karl s Halefem přijati u emíra a přemůžou jej slovem. Od té chvíle pod Karlovým vlivem objevuje svou světlou stranu. Odhalen je pokus o vraždu, za kterým stojí islámští představení a Pardál. Emír dává milost. Přistoupí na oslavu Vánoc křesťanskými obyvateli a je odměněn díky a vděčností, něco, co dříve při své hrůzovládě nepoznal. Pardál se nevzdává, vyláká emíra a Karla do pasti a zavleče je do města mrtvých, kde mají zhynout hlady. Karl však objeví skryté údolí se zásobami, které připravili džinistanští. Emír pod vlivem událostí definitivně obrátí.

Emír se vrací do hlavního města, je přivítán a zjišťuje, kolik spojenců ve městě má. Pardál je tlačen spojeneckými vojsky Usulů, Čobanů, džinistanců a věrných ardistanců k džebel Alláh, kde většina jeho vojska podlehne zkáze při výbuchu sopky. Zbytek Pardálových jednotek je zatlačen do pasti, kde zhynou, když se dle pověsti vrátí do koryta řeky voda. Emírové Džinistanu a Ardistanu uzavírají mír, Karl a Halef odjíždějí za dalším posláním.

Použitá literatura:

  • FARIN, Klaus. Karel May - první německá pop-hvězda. Praha : Arcadia, 1994. ISBN 80-85812-09-6.
  • WOLLSCHLÄGER, Hans. Karl May. Dresden: VEB Verlag der Kunst, 1990. ISBN 3-364-00168-5.

Obálky:

http://karelmay.wz.cz/

(Autor článku: bel)